„Když jsem si včera prolétl komentáře pod mým rozhovorem u Petra Hájka na Protiproudu, tak mě jeden z nich zaujal. Zde je jeho znění: "Jak je Rajchl proti proudu? Předtím byl proti Rusům... zrádce jednou, zrádce navždy."
Musím přiznat, že potom, co od všech mainstreamových médií a parazitů z politických neziskovek 3 roky posloucháte jaký jste proruský šmejd, je poměrně osvěžující si přečíst, že jsem protiruský zrádce.
Ale proto tento příspěvek nepíšu. Tento komentář ve mně znovu vyvolal potřebu vyjádřit se k jedné patrně geneticky zakořeněné vlastnosti našeho národa. Tedy definovat sebe samotné podle vztahu k okolním zemím a mocnostem. Každému přidělit jeho vlastní škatulku - probruselský, proruský, proamerický, prozápadní, provýchodní, proizraelský, propalestinský. A kdo říká, že je pročeský, toho eurohujeři označí za proruskou svini.
Jsem přesvědčený, že kdyby u nás zítra přistáli mimozemšťani, tak pozítří nás média začnou dělit na propozemské a promarťanské.
Já ovšem odmítám fandit jiným. Nemám zájem se dostávat do přiblblých dualistických názorových schémat "kdo není probruselský, ten je proruský" či kdo nefandí Putinovi na Ukrajině, ten je proevropský šmejd". Obojí je stejný logický nesmysl.
Už je opravdu nejvyšší čas si uvědomit, že dokud budeme tenhle český pangejtismus ve stylu "buď si se Západem nebo s Východem" praktikovat, do té doby budeme jednou či druhou stranou zneužíváni v jejich vlastní prospěch. My z toho ale nebudeme mít nic. Ostatně žádný jiný národ nemá s tímto postulátem takovou historickou zkušenost jako my.
Kdybych se ocitl v pozici českého premiéra a zavítal do Washingtonu, Berlína, Moskvy či Pekingu, tak bych všude řekl to samé - chceme být přáteli a korektními partnery, ale rozhodně nebudeme vašimi loutkami.
Pokud s námi chcete jednat jako rovný s rovným, jsme připraveni na totéž. Pokud nás ale chcete řídit nebo nám rozkazovat, tak se nemáme o čem bavit. My nebudeme nikomu leštit boty.
Až konečně pochopíme, že pečení holubi na nás nečekají na žádné světové straně, přestaneme být fanoušky jedněch nebo druhých a zaměříme se na rozvoj naší vlastní země a budování své vlastní cesty, tak se teprve budeme schopni posunout vpřed.
Jsem přesvědčen, že přesně takhle to vidí ve vztahu ke své vlasti i Donald Trump, a právě proto podepsal výnos, jímž rozhodl, že na státních budovách USA nebudou viset žádné jiné vlajky než ty americké.
Přesně to bych si přál zavést i v naší zemi. Žádné vlajky EU, Ukrajiny, Tibetu, či Tchajwanu. Žádné duhové hadry. Všude jen a pouze naše jedinečná bíločervená vlajka s modrým klínem.
Buďme už konečně jednou hrdí sami na sebe. Ukažme všem, že jsme pyšní na to, co jsme dokázali, a soustřeďme se především na to, co ještě dokážeme!