Novinář a publicista Miroslav Korecký se ve své nejnovější poznámce na sociálních sítích trefil do černého. A trefil tvrdě. V situaci, kdy se Občanská demokratická strana (ODS) chlubí svými zásadami, strukturou a politickou kulturou, přišla na světlo zpráva, která názorně ukazuje, že za loajalitu se u modrých nejen platí, ale že mnozí její čelní představitelé raději drží kasu zavřenou, až podezřele pevně.
Zatímco premiér Petr Fiala odvádí do stranické pokladny slušných 245 tisíc korun ročně a jeho nejbližší spolupracovníci (jako Zbyněk Stanjura nebo Martin Kupka) přispívají podobně vysokými částkami, jiní si zřejmě pletou politiku s nárokovou jízdou na zlatém padáku. Předseda Senátu Miloš Vystrčil, který dlouhodobě prezentuje srdce na pravém místě, se „odvděčil“ 122 tisíci, tedy v porovnání se svým statisícovým platem velmi decentně. A pak tu máme Evu Decroix, která přispěla směšnými 4 tisíci, a dvojici Vondra - Vrecionová, která ODS nedala ani korunu.
To je totiž ten základní problém. Všichni tito politici jsou ve svých funkcích díky důvěře svých spolustraníků (členů), kteří za ně hlasovali na sněmech, kteří rozdávali letáky, kteří dělali kampaň za minimální náklady a s maximálním nasazením. A jak se jim jejich „špičky“ odvděčují? Pohrdáním, ignorací a peněženkou na řetízek.
ODS se ráda prezentuje jako strana zodpovědných lidí, kteří jdou příkladem. Jenže příklad, který dávají někteří její nejvyšší představitelé, je příkladem arogance moci, pohodlnosti a sobectví. Pokud europoslanec s platem přes půl milionu měsíčně nedá straně ani floka, co si asi má myslet běžný člen ze základní organizace, který platí členský příspěvek z důchodu nebo ze mzdy? Má si říct: „Tak takhle to má vypadat? Vezmi, co můžeš, a nevracej nic“?
Korecký, s typickým nadhledem a důrazem na podstatu, přesně vystihl, jak se ve straně mluví o solidaritě, odpovědnosti a loajalitě, ale jen do chvíle, než se má sáhnout na vlastní účet. V Bruselu berou europoslanci statisíce měsíčně, a přesto „ani floka“? To není jen neúcta ke straně, která je dostala nahoru, to je otevřená facka voličům, kteří si ještě snad naivně myslí, že politická práce je služba, ne jen dobře placený byznys.
Psali jsme:
A největší paradox? Že stranický disident Martin Kuba, který ODS ani neřídí, ani za ni nezasedá v Parlamentu, prý přispěl až 600 tisíc korun. Kde je ta „stranická disciplína“, o které ODS tak ráda káže? Kde je férovost, rovnost a odpovědnost?
Korecký tímto výstupem pomohl nastavit zrcadlo. A to zrcadlo neukazuje nic hezkého. Pokud chce ODS přežít po Petru Fialovi, měla by začít tím, že si udělá pořádek doma. Ne ve slovech, ale v činech.
A u těch, kteří berou, ale nedávají, by měla znít jednoduchá otázka: Co tu ještě děláte?
(dan, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
