Suma 200 miliard eur, která se aktuálně nachází v belgické finanční korporaci Euroclear, výrazně přesahuje americký podíl ve výši pěti miliard dolarů a ještě k tomu generuje úrokové výnosy, jak upozorňuje bruselský deník Politico. A stále častěji si někteří evropští lídři dělají na tuto sumu zálusk, aby z ní mohli financovat válku na Ukrajině.
Úvahy těchto politických špiček okomentoval glosátor politického a společenského dění František Matějka, podle kterého je to jen hra se slovy pro obecenstvo, které "neví a netuší, avšak o to více tleská".
Použití majetku jakéholiv státu k úhradě případných válečných reparací po válce je možné na základě mezinárodní dohody, rozhodnutí mezinárodního soudu nebo opatření Rady bezpečnosti OSN, případně historicky jednostranného rozhodnutí vítězných mocností. Opakuji vítězných mocností, což Ukrajina jistě není, přičemž to je z pohledu mezinárodního práva nejslabší řešení. Nic takového se dodnes nestalo. O možnosti použít ruská zmrazená aktiva nerozhodla žádná právně závazná mezinárodní dohoda po válce, mezinárodní soud nebo OSN.
Mezinárodní soudní dvůr může vydat závazné rozhodnutí o reparacích, jen pokud je spor předložen a státy přijaly jeho jurisdikci. Tečka. Jako fikce pěkné, reálně bez možnosti takové rozhodnutí vymoct v případě konfliktu na Ukrajině. Mezinárodní právo navíc neposkytuje jediný univerzální dokument, který by tuto otázku komplexně řešil.