Polovina Rakušanů podporuje rozsáhlou „remigraci“

politika

Polovina Rakušanů podporuje návrat migrantů do jejich domovských zemí, ukázal průzkum Archivu rakouského odboje. Zároveň třetina obyvatel nechce žít vedle muslimů, což odráží rostoucí vliv protiimigrační rétoriky a extremismu.

Polovina Rakušanů podporuje rozsáhlou „remigraci“
Ilustrační foto
1. prosince 2024 - 06:30

Polovina Rakušanů (50 %) podporuje „rozsáhlou remigraci“, tedy návrat migrantů do jejich domovských zemí. Ukázal to nový průzkum od Archivu rakouského odboje (AAR), který se zaměřil na postoje obyvatel vůči etnickým menšinám a demokracii. Zároveň 36 % respondentů uvedlo, že si nepřeje žít vedle muslimů, uvádí ve svém komentáři server UnHerd.com.

Tento průzkum, provedený agenturou Marketagent na vzorku 2 198 Rakušanů mezi dubnem a květnem letošního roku, je součástí prvního „Barometru pravicového extremismu“, který si AAR zadal. Archiv, původně založený bojovníky proti nacismu po druhé světové válce, dokumentuje historii nacismu a pravicového extremismu v Rakousku.

Podle ředitele AAR Andrease Kranebittera výsledky nepředstavují důvod k celonárodnímu poplachu, ale jsou znepokojující. Průzkum hodnotil politické postoje respondentů na základě jejich souhlasu s výroky jako „Náš národ je přirozeně nadřazen jiným národům“ nebo „Chci silného muže v čele země, který se nemusí obávat parlamentu“.

Až 10 % dotazovaných zastává názory, které byly v průzkumu klasifikovány jako extremistické. Téměř 29 % těchto osob se domnívá, že rovnost v Rakousku zašla příliš daleko, a téměř polovina z nich vnímá Rakousko jako součást „německé etnické a kulturní komunity“.



Výsledky také ukázaly, že odmítavé postoje vůči etnickým a jiným menšinám jsou v Rakousku poměrně rozšířené.

• 38 % respondentů uvedlo, že si nepřeje bydlet vedle Romů nebo Sintů.
• 36 % odmítá sousedství s muslimy.
• 10 % by si nepřálo sousedství s Židy.
• 16 % nechce bydlet vedle transgender osob.


Dalších 29 % se domnívá, že by muslimům měl být zakázán vstup do Rakouska. Antisemitismus v zemi navíc často souvisí s konfliktem na Blízkém východě - 42 % respondentů, a dokonce 60 % z těch s extremistickými názory, srovnává izraelskou politiku v Palestině s nacistickými praktikami během druhé světové války.

Průzkum byl zveřejněn krátce po vítězství Svobodné strany Rakouska (FPÖ) v regionálních volbách ve Štýrsku. Předseda FPÖ Herbert Kickl během voleb zdůrazňoval protiimigrační agendu a volal po zrušení práva na azyl s cílem vytvořit „pevnost Rakousko“. Kickl také používal termín Volkskanzler (lidový kancléř), což byl výraz používaný nacisty pro Adolfa Hitlera.

Psali jsme:

Navzdory úspěchu FPÖ ve volbách s 29 % hlasů se tato strana nedostala do současných koaličních jednání. Prezident Alexander Van der Bellen pověřil konzervativního kancléře Karla Nehammera z Rakouské lidové strany (ÖVP) sestavením vlády. Nehammer již dříve označil Kickla za nepřijatelného partnera kvůli jeho konspiračním teoriím, včetně obvinění WHO a Světového ekonomického fóra z příprav na „globální dominanci“.

Průzkum naznačuje, že ekonomická stagnace a vysoká inflace, které Rakousko momentálně zažívá, posilují prostor pro extremismus a populistickou rétoriku. Kranebitter zdůraznil, že je třeba zvyšovat povědomí o demokracii a toleranci, aby se zabránilo dalšímu prohlubování rozdělení rakouské společnosti.

(jak, UnHerd.com, repro: guardiannews)


Anketa

Měla by podle vás začít Evropa opět odebírat ruskou ropu a plyn?