„Dnes tu mám pro vás příběh o tom, co a proč se teď možná děje, proč máme tak vysoké deficity, přestože objektivně nejsou nutné, proč vláda kupuje americké stíhačky a podobné hračky, odkupuje za bambilion soukromé firmy přátel v problémech a s dluhy a utrácí plnými hrstmi půjčené peníze „protože jsme ve válce, ne asi“...
Představte si, hypoteticky, že od roku 1993, kdy vznikla novodobá Česká republika, tu existovala nepsaná dohoda mezi lidmi za stranami vlád a lidmi za stranami opozicí. Ta dohoda zajišťovala dělení výnosů z veřejných zakázek v poměru 80 ku 20 mezi lidi stran obou táborů. Bylo jedno, kdo byl zrovna ve vládě (80) a kdo v opozici (20). Lidé za stranami obou táborů věděli, že pro zachování funkčnosti celého systému čerpání a garance průběžného stálého výtlaku je tento poměr nutný.
Nikdo nesměl být upozaděn z veřejných peněz zcela a od těchto veřejných penězovodů odstřižen, neboť nikdo nevěděl, jak dopadnou další volby a kdo bude příště vládou a kdo opozicí. V té době jste mohli vidět sponzory politických stran, kteří pro jistotu podporovali oba tábory. A také jste mohli vidět, že zatímco za řečnickým pultem ve sněmovně po sobě šli na oko do krve, když běžely kamery, objímali se v předsálí a na chodbách sněmovny bez ohledu na stranickou příslušnost si domlouvali kšefty a zakládali společné firmy, když kamery zhasly.
Pak jednou přišel jeden, který byl nakonec u moci osm let. Za tu dobu rozmnožili určitě i někteří jeho lidé své majetky z veřejných zakázek, ale bez lidí za dosavadními stranami vlád a opozicí. Hned na začátku své moci totiž udělal jeden krok, který zásadním způsobem narušil staré dohody lidí za stranami obou táborů. Zařízl nepsané pravidlo 80 ku 20 a udělal z něj čistou nulu pro obě staré strany dohody. Nulu. Celých osm let tak lidé za stranami předchozích vlád a opozicí neměli z veřejných peněz v podstatě nic.
Po těch osmi chudých letech v panice se lidé za stranami bývalých vlád a opozicí dostali skrze pokřik „Babiš!“ a následné volby opět k moci. A když se dostali k moci, museli se nejen zahojit za těch osm let nazpět, kdy neměli nic, nýbrž i připravit se na dobu, kdy tam po dalších volbách třeba už zase dlouhou dobu nebudou.
Psali jsme:
A tak se stalo, že lidé za stranami vlád a opozicí od roku 1993, kteří byli zvyklí na svých 80 a 20 procent každý rok, potřebovali po znovu získání moci nejen zalepit díru za těch osm let, nýbrž udělat pár pořádných ran během aktuálního volebního období a k tomu vytvořit sérii opatření a výběrů dodavatelů z řad přátel v oblasti veřejných zakázek s přesahem na několik dalších volebních období „protože válka“, aby měli, poučeni vývojem, jistotu svých podílů z veřejných peněz i po dalších volbách. Jinými slovy museli vydělat ve spěchu za jedno jediné volební období od roku 2021 do roku 2025 dohromady tolik, kolik by normálně vydělávali přibližně čtyři volební období v klidu a bez paniky, jako když fungoval starý model.
Tak co, už je vám jasné, co se a proč teď asi děje? Ale jak píšu, je to příběh čistě hypotetický. Jen taková literární fikce...," uzavřel svůj komentář na facebooku ředitel Národního střeleckého centra František Matějka.
(dan, prvnizpravy.cz, repro: a11 tv)
