Politická korektnost. Pojem, který se stal jedním z nejdiskutovanějších témat v české společnosti i v politických kruzích. Zatímco někteří ji vnímají jako nezbytný nástroj pro udržení slušnosti a respektu v komunikaci, jiní ji považují za zbytečné omezování svobody slova a cenzuru. Exkluzivní průzkum agentury SANEP pro XTV, provedený mezi 3. a 8. únorem 2025 na reprezentativní vzorku 2 450 respondentů metodou CAWI, ukázal, že většina české veřejnosti politickou korektnost spíše odmítá.
Podle výsledků průzkumu více než 36 % dotázaných uvedlo, že jim politická korektnost vadí, a dalších 27,7 % ji označilo za spíše nepřijatelnou. Dohromady tedy téměř 64 % respondentů vnímá politickou korektnost negativně.
Naopak pouze 11,9 % účastníků průzkumu uvedlo, že jim politická korektnost nevadí, a dalších 10,8 % ji spíše podporuje. Přibližně 13,5 % dotázaných si v této otázce nebylo jistých a odpovědělo „nevím“.
Zastánci politické korektnosti argumentují, že její hlavním cílem je ochrana menšin a prevence diskriminace. Tvrdí, že politická korektnost pomáhá vytvářet respektující prostředí, kde se každý cítí být součástí společnosti bez obav z urážek či ponižování.
Kritici však upozorňují, že tento koncept se v praxi často překlápí do formy cenzury, která omezuje svobodnou diskusi. Podle nich politická korektnost vede k autocenzuře, kdy se lidé bojí vyjadřovat své názory, aby nebyli nařčeni z urážek nebo xenofobie. Zvláště mezi staršími generacemi existuje obava, že současná kultura „politické korektnosti“ vede k potlačování tradičních hodnot a otevřené debaty.
V české společnosti je politická korektnost často spojována s médii, politikou a veřejným prostorem. Mnozí politici i veřejné osobnosti využívají odpor k politické korektnosti jako součást své rétoriky a argumentují, že Česká republika by se neměla nechat „svazovat západními trendy“. Naopak někteří liberálnější politici tvrdí, že větší ohled na jazyk a vyjadřování může přispět k soudržnější společnosti.
V pořadu VOLBY 2025 na XTV na téma cenzury, omezování svobody projevu a mj. i politické korektnosti diskutovali s moderátorem Lubošem Xaverem Veselým poslanec Vít Vomáčka z ODS a europoslanec za STAČILO! Ondřej Dostál.
Debata o politické korektnosti se také často objevuje v souvislosti s tématy jako genderová rovnost, migrace nebo svoboda projevu. Například v akademických kruzích se vedou diskuze o tom, zda je správné měnit tradiční výrazy kvůli citlivosti některých skupin obyvatel.
Výsledky průzkumu SANEP jasně ukazují, že většina české veřejnosti vnímá politickou korektnost spíše negativně. Tento trend naznačuje, že čeští občané preferují přímou a otevřenou komunikaci, aniž by se museli přizpůsobovat striktním jazykovým normám.
Psali jsme:
Otázkou však zůstává, zda tento přístup nebude v budoucnu měněn pod vlivem mezinárodních trendů a společenského vývoje. Politická korektnost se totiž stále častěji stává součástí firemní kultury, veřejného diskurzu a školního vzdělávání.
Jisté je, že debata na toto téma bude pokračovat i nadále, ať už ve veřejném prostoru, nebo v každodenních rozhovorech mezi občany.
(nov, sanep / xtv, repro: xtv)
