Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11.600 korun na 102.400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341.200 korun, o 38.500 korun víc než teď. Vyplývá to z příslušného sdělení ministerstva práce a sociálních věcí, které vyšlo ve Sbírce zákonů. Politikům se zvednou rovněž náhrady.

Platy vrcholných politiků jsou letos třetím rokem stejné kromě ledna tohoto roku, kdy vzrostly o asi šest procent. Od února se vrátily změnou zákona na loňskou úroveň. Razantnější zvýšení nastane v lednu příštího roku.

Předsedové obou parlamentních komor a premiér budou příští rok pobírat 274.800 korun a místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195.300 korun. Nárůst u nich bude činit 31.000 korun a 22.100 korun. Odměna místopředsedy vlády vzroste o 26.600 korun na 236.000 korun a předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací o 16.300 korun na 144.100 korun. Místopředsedové senátních a sněmovních výborů a předsedové podvýborů si polepší o 13.900 korun na 123.200 korun.

Politikům vzrostou s platy i měsíční náhrady. Například prezident bude mít zvláštní víceúčelovou paušální náhradu 317.500 korun místo nynějších 281.700 korun. Paušální náhrada premiéra bude činit 35.100 korun a ministra 28.500 korun, což je růst o 3900 korun a 3200 korun. V případě poslanců a senátorů se paušální náhrada na stravné a reprezentaci zvýší z 13.500 korun na 15.200 korun, na cestovních náhradách budou mít podle vzdálenosti bydliště až 56.900 korun. Víceúčelová paušální náhrada předsedy parlamentní komory bude činit 55.000 korun, nyní představuje 48.800 korun.

Platy vrcholných politiků se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Vypočítávají se z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství a zákonného koeficientu 2,5. Přesnou výši platové základny zveřejňuje koncem roku ministerstvo práce a sociálních věcí v příslušném sdělení. Základna na příští rok činí 94.757,50 koruny proti nynějším 84.060 korunám.

V posledních letech si politici zmrazili platy nejprve kvůli koronavirové krizi a pro většinu letoška na návrh koaliční vlády Petra Fialy (ODS) kvůli snaze najít úspory vzhledem ke schodku státního rozpočtu. Platová novela se týkala i soudců a státních zástupců, z podnětu Okresního soudu v Ústí nad Labem se jí zabývá Ústavní soud. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) neprosadila loni návrh, podle kterého by se odměny prezidenta, členů kabinetu a zákonodárců nezvyšovaly dalších pět let. Začátkem roku neuspěla ani snaha hnutí SPD, aby se platy ústavních činitelů zmrazily do konce roku 2025, tedy do konce nynějšího volebního období Sněmovny.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už letos v říjnu uvedl, že kabinet udržování platů vrcholných politiků na nynější úrovni i v příštím roce neplánuje.

S tímto výčtem je snad závěrem těžké nepoložit otázku, a co běžný občan ČR? S ním, jak už je zvykem, vláda ani v Novém roce nepočítá. Takže zatímco si poslanci a ministři budou přepočítávat, o kolik se jim naplnila peněženka, občané se musejí spokojit s tím, že si budou rozbalovat obálky od energetických společností a přepočítávat, o kolik jim v těch jejich už beztak prázdných peněženkách opět ubylo.  

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX