Kritická fakta jsou alarmující. Dle zprávy americké společnosti Govini z roku 2024 závisí 87 % z více než 12 000 dodavatelských řetězců pro klíčové komponenty amerických zbraní na Číně.
Dysprosium, terbium, gadolinium, tedy prvky nezbytné pro chlazení senzorů, magnety a stabilitu avionických systémů, totiž pocházejí výhradně z čínských zpracovatelských závodů, a výpadek dodávek by ovlivnil více než 1 000 typů zbraňových systémů včetně letounů F-35, raketových naváděcích systémů, jaderných ponorek i protiraketové obrany.
Jinými slovy, pokud Čína zastaví kohoutek, Pentagon přestane vyrábět.
Mohlo by se zdát, že USA nebo EU jednoduše najdou jiné dodavatele, třeba v Austrálii nebo Africe. Realita je složitější. Zatímco surovinu lze vytěžit jinde, proces její separace a chemické rafinace je extrémně specializovaný a vyžaduje technologii, kterou má v současnosti v plném rozsahu pouze Čína.
Australská firma Lynas sice buduje zpracovatelskou kapacitu v Texasu, ale zatím není schopna vyrábět těžké vzácné zeminy v potřebném množství a kvalitě. MP Materials také přiznává, že nemá kapacitu na separaci prvků jako dysprosium nebo terbium, a že budování takové technologie bude trvat roky.
Vojenské scénáře a tři cesty budoucnosti
1. Scénář „prodlení“
Bez čínských dodávek dojde k zdržení výroby nových zbraňových systémů. Americká armáda bude nucena používat stárnoucí techniku a omezí vývoz zbraní spojencům. To oslabí vliv USA v klíčových regionech.
2. Scénář „degradace“
Bez alternativních zdrojů vzácných zemin budou USA nuceny nahrazovat materiály méně výkonnými alternativami. Výsledkem bude horší dolet, vyšší spotřeba energie nebo snížená přesnost – tedy technologické znevýhodnění na bojišti.
3. Scénář „konfliktu o zdroje“
V případě totální eskalace, např. blokády Tchaj-wanu, může Západ sáhnout ke krajním řešením včetně zajištění přístupu ke zdrojům silou. To by mohlo vést ke geopolitické konfrontaci s nejistým výsledkem.
Psali jsme:
Význam pro NATO a Evropu
NATO spoléhá na americký technologický náskok a zbraně, které využívají ty samé vzácné zeminy. Pokud Spojené státy ztratí přístup ke kritickým surovinám, bude to mít okamžitý dopad na obranyschopnost celé aliance.
Evropa navíc nemá vlastní vojenský průmysl nezávislý na čínských surovinách. Německé optické senzory, francouzské rakety či švédské radary všechny závisejí na prvcích, které dnes z velké části zpracovává Peking.
Moderní válčení není jen o lidech a odhodlání, ale o technologiích. A ty bez vzácných zemin nevzniknou. Pokud Západ nevytvoří spolehlivý, domácí a přátelský řetězec dodávek těchto surovin, zůstane rukojmím čínské strategie.
A jak ukazuje současný vývoj, Čína už tento boj nevede ve stylu „kdo má víc tanků“, ale ve stylu „kdo kontroluje prvky, bez kterých tanky nejezdí“.
(Böhm, prvnizpravy.cz, foto: zai)
