V roce 2000 slíbili představitelé Evropské unie, že do roku 2010 se EU stane „nejkonkurenceschopnějším regionem světa“. Když tento cíl nebyl splněn, byl termín prodloužen na rok 2020. Místo ekonomického úspěchu však EU vstoupila do nového desetiletí zatížená krizí způsobenou pandemií koronaviru.
Dnes je jasné, uvádí v komentáři německý deník Handelsblatt, že EU své cíle zdaleka nesplnila. Neuspěla ani v oblasti vzdělávání, inovací, ani technologického průmyslu. Zato prudce vzrostla byrokracie, regulace a závislost na sociálním státě. Mario Draghi, dnes poradce Evropské komise, popsal tento sestup a navrhl řešení, které podle jeho slov spočívá v „více EU, více státu, více výdajů a společných dluhů“. Přestože taková opatření v minulosti selhala, Draghi trvá na tom, že tentokrát povedou k úspěchu.
Klíčovým pilířem Draghiho plánu je ekonomická stabilita Německa, které má zajistit společné dluhy EU a finanční transfery do silně zadlužených zemí, jako jsou Itálie a Francie. Pokud Německo tuto roli odmítne, podle Dragiho to může znamenat konec Evropské unie.
Německá ekonomika jako hrozba pro celou EU
Problém však spočívá v tom, že už nejde pouze o vůli Německa podpořit zbytek Evropy, ale také o jeho schopnost. Německá ekonomická politika z posledních dvaceti let nejenže ohrožuje vlastní prosperitu, ale také stabilitu celé Evropské unie. Náklady na energii, způsobené chybnou energetickou politikou, vedou k úbytku vysoce produktivních a dobře placených pracovních míst. Vysoké daňové zatížení je neúměrné vůči stavu infrastruktury a vzdělávacího systému.
Politika zaměřená na regulaci a centrální řízení selhává, jak se ukázalo i v jiných zemích, které se pokusily o podobný přístup. Hospodářská stagnace, klesající konkurenceschopnost a hrozící deindustrializace Německa jsou reálnými riziky, jak upozorňuje i Německý svaz průmyslu. Přitom právě Německo je pilířem celé EU.
Německo musí nejprve zachránit samo sebe
Odpověď Německa na Draghiho plán by proto měla být odlišná, než si představuje Brusel a zadlužené země jako Francie a Itálie. Místo souhlasu se společnými dluhy by se Německo mělo nejprve soustředit na vlastní oživení.
Psali jsme:
To znamená investice do infrastruktury, vzdělávání a digitalizace, stejně jako radikální změnu energetické politiky, která by vedla k trvale nižším cenám energií. Jen silné a ekonomicky stabilní Německo může být základem pro další fungování EU. Pokud bude následovat Draghiho plán a přijme společné dluhy, riskuje nejen svou vlastní budoucnost, ale i budoucnost celé Evropské unie.
Řada ekonomů, proto varuje před pokračováním v nefunkčních strategiích a apeluje na nutnost reformy, která zajistí, že Evropa znovu získá svou konkurenceschopnost bez spoléhání se na neudržitelné dluhy.
(nor, Handelsblatt, repro: nanowarVEVO)
