Zdeněk Hřib je špatnou volbou pro Piráty v Praze. Místo moderního a dynamického lídra, který by oslovil mladé voliče, nabízí nudnou technokratickou politiku plnou regulací a zákazů.
Mladí chtějí volnost, peníze a životní styl bez zbytečných omezení, co již Hřib jim nenabízí. Pokud Piráti nechtějí v podzimních volbách ztratit další voliče, musí najít novou tvář, která přinese svěží energii a pochopí, co mladou generaci skutečně zajímá.
Zatímco se Pirátská strana připravuje na podzimní sněmovní volby, stále není jasné, kdo povede jejich kandidátku v Praze. Jedno jméno se však opakovaně skloňuje - současný náměstek primátora a bývalý primátor hlavního města Zdeněk Hřib.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jako zkušený politik s přímou vazbou na pražskou agendu je logickou volbou. Jenže realita je jiná. Pokud chtějí Piráti v Praze uspět a především oslovit mladé voliče, Hřib je tou nejhorší možnou volbou.
Hřib není rebel, ale úředník. Mladé nezajímá
Piráti kdysi oslovovali mladé jako alternativa k zavedeným stranám. Byli svěží, neformální, digitální a anti-systémoví. Dnes? Jejich pražská reprezentace v čele s Hřibem působí spíše jako součást establishmentu než jako síla, která boří zastaralá pravidla.
Zdeněk Hřib je dokonalým příkladem tohoto posunu. Jeho styl vystupování odpovídá spíše úředníkovi, než charismatickému lídrovi, který by dokázal strhnout mladé voliče. Místo rebelie a energie přináší technokratickou nudu, byrokracii a složité politické proslovy, které nemají šanci zaujmout generaci 18 - 30 let.
Špatná pověst v Praze: jen regulace, zákazy, omezení
Hřib se jako primátor profiloval jako zastánce regulací a restrikcí, což je pravý opak toho, co mladé voliče přitahuje. Mezi největší přešlapy patří:
• Regulace Airbnb: Mladí cestovatelé a digitální nomádi vidí v krátkodobém pronájmu přirozenou součást moderní ekonomiky. Hřibovo striktní omezení tohoto trhu však vyvolalo spíše chaos než reálné řešení.
• Cyklistická politika na úkor automobilistů: Mladí sice oceňují podporu cyklodopravy, ale ne na úkor praktických řešení. Rozhodnutí, která komplikovala dopravu v Praze, vyvolala odpor i mezi městskými voliči.
• Zákazy nočního života a festivalů: Piráti se kdysi prezentovali jako strana, která podporuje svobodu. Ale Hřibova politika často vedla k omezování nočního života pod záminkou „rušení nočního klidu“. To mladé, kteří chtějí v Praze žít a bavit se, pochopitelně odrazuje.
Piráti potřebují v Praze někoho, kdo nabídne pozitivní vizi svobodného a moderního města, ne někoho, kdo se profiluje jako politik, který lidem říká, co všechno nemohou.
Neumí komunikovat s mladými a nezvládá sociální sítě
Mladí voliči ve věku 18–30 let tráví většinu času na sociálních sítích. TikTok, Instagram, YouTube apod. To jsou hlavní kanály, kde hledají informace a formují své politické názory.
A Hřibova komunikace? Téměř neexistující. Jeho styl je těžkopádný, nudný a bez emocí. Místo rychlých, úderných videí na TikToku a Instastories servíruje dlouhé facebookové statusy, které působí spíše jako tiskové zprávy ministerstva.
Kontrastuje to například s politiky jako Vít Rakušan (STAN) nebo Andrej Babiš (ANO), kteří si našli cestu k modernímu stylu komunikace a oslovují lidi tam, kde tráví svůj čas. Pokud chtějí Piráti uspět, musí postavit do čela někoho, kdo rozumí mladé generaci a umí s ní mluvit jejím jazykem.
Neschopnost přitáhnout nové voliče
Ve sněmovních volbách v roce 2021 Piráti v Praze také propadli, když si je voliči zaměnili se STANem, který převzal dynamiku jejich původní kampaně. Pokud se mají Piráti v roce 2025 znovu dostat na výsluní, musí změnit lídra, který dokáže přitáhnout nejen mladé, ale i voliče odpadlé ke STANu, působí moderně, dynamicky a autenticky a není spojen s nepopulárními rozhodnutími z minulosti. Hřib bohužel žádnou z těchto podmínek nesplňuje.
Kdo by měl vést Piráty v Praze místo Hřiba?
Pokud chtějí Piráti uspět, potřebují do čela kandidátky někoho, kdo ovládá moderní komunikační kanály (TikTok, YouTube, Instagram), má přirozený dosah mezi mladými a chápe jejich potřeby, působí jako někdo, kdo chce bojovat za jejich svobodu, ne je omezovat. A v neposlední řadě by neměl být spojen s nudnou a byrokratickou politikou.
Zdeněk Hřib je bohužel přesný opak tohoto profilu. Piráti musí hledat novou tvář, která bude dynamická, dravá a přirozeně osloví nejen mladé, ale i progresivní městské voliče. Pokud si ponechají Hřiba jako lídra, riskují další propad a ztrátu relevance ve městě, kde kdysi dominovali.
Pirátská strana v Praze má na výběr. Buď vsadí na změnu a dynamiku, nebo skončí jako nevýrazná, nudná a stále více marginalizovaná politická síla. Pokud si vyberou Hřiba, volí politickou stagnaci a úpadek.