Zjednodušeně upozorním na dvě skupiny. Jedna v souladu s objektivně se měnícími podmínkami ve společnosti usilovala o liberalizaci a demokratizaci společnosti, druhá nenápadná skupina zvnitřňovala negativní mocenské praktiky komunistického vládnutí. Tato totalitní sedlina, maskovaná novou frazeologií a ideologií, se úspěšně přenesla do kapitalizmu a v současnosti zaujímá nejvyšší mocenské pozice (Pavel, Baxa, Stříž, Bek) , z nichž pomocí zvnitřněných praktik totalitní sedliny nelegitimně usurpuje další moc. Tato skupina byla od počátku propojena se zpravodajskými službami, které měly listopadový převrat a následný vývoj pod kontrolou. Náčelník STB generál A. Lorenz, agent vojenské rozvědky, ministr vnitra Richard Sacher, který zakonzervoval a skryl ve Fondu Z svazky listopadových politiků, povětšinou agentů jedné, ale spíše více zpravodajských služeb.
Zvláště za vedení Michala Koudelky se jednání BIS vymklo z chování, jaké se v demokratické v společnosti očekává od zpravodajské služby. Pravidelně z BIS unikají informace do médií, aniž by byl náčelník Michal Koudelka volán k odpovědnosti. Naopak když získal informace prezident Miloš Zeman, pro kterého má BIS pracovat, bylo zahájeno vyšetřování úniku informací. Ač je BIS tajná služba, pravidelně vydává pro veřejnost zprávy, které mají nulový informačně zpravodajský význam. Evidentně jsou publikovány s propagandisticko politickým cílem, což je v rozporu se zákonným vymezením činnosti BIS. V jedné ze zpráv byla požadována změna v osnovách výuky historie. M. Koudelka vyžadoval vyřadit z výuky téma národního obrození, aniž by sám věděl proč. Ač tato aktivita byla v rozporu se zákonem, kontrolní orgány ani justice vůči BIS relevantně nereagovaly. Naopak BIS a generál Koudelka se stále silněji chovají aktivisticky a zasahují do politiky. Nenaznačuje chování M. Koudelky a kontrolních orgánů a institutů kontroly nelegitimní propojenost zpravodajských služeb a politiky a státních úřadů? Nakolik BIS ovlivňuje kariéru politiků?
Z informovaných zdrojů víme, že za neblaze proslulým přílepkem zákona „trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc“ je opět Michal Koudelka, čímž znova překročil zákonný rámec činnosti BIS. V modelu moci demokratické společnosti je zakotvena dělba moci a přijímání zákonů je výlučnou pravomocí parlamentu. Nedodržování dělby moci má charakter trestné činnosti příslušné instituce a je ohrožením demokratického systému a ústavního pořádku.
Tento zákon vrací Česko do padesátých let. To znepokojilo i bývalého prezidenta Miloše Zemana, který říká: „Znovu opakuji, že u nás tajná služba posiluje svoji moc, a to nejenom nad řadovými občany, ale i nad ústavními institucemi“ (Zeman, 2025). Michal Koudelka vypouští do mediálního prostoru předvolební balónky v podobě obavy z ruského vlivu. Řada komentátorů, analytiků a politiků v této aktivitě vidí přípravu na zrušení výsledků voleb a na státní převrat.
Synchronizovaně s aktivitou BIS působí vyjadřování předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy, který připustil možnost zásahu do výsledku voleb. Pokud by situace eskalovala za hranice zhrublých mravů, soud by se neodvrátil. Takový zásah do výsledků voleb by považoval J. Baxa za jakousi atomovou bombu (Baxa, 2025). Toto vágní vyjadřování mimo odbornou legislativní terminologii vzbuzuje obavy, zvláště v souvislosti s aktivistickým působením Ústavního soudu. Povolební situace je jednoznačná a jasná: buď se výsledek voleb respektuje nebo se nerespektuje a hra na demokracii končí. Kriticky vidí situaci bývalý prezident Miloš Zeman, který říká: „volby mohou být zrušeny právě pod tlakem tajných služeb“ (Zeman, 2025). Zrušení výsledků podzimních parlamentních voleb se obává i bývalý premiér a předseda sociální demokracie Jiří Paroubek a právník Zdeněk Koudelka, Zdeněk Zbořil a řada dalších.
Ústavní soud a zpravodajské služby by měly chránit demokracii a lidská práva. Jak se však ukázalo v Rumunsku, právě tyto organizace se staly mocenskými nástroji k likvidaci demokracie. Rumunské volby se staly novým precedentem, na který již Evropská komise reagovala prohlášením, že lze očekávat takovýto zásah do volebního procesu i v jiných zemích, tedy i v Česku. Evropská komise bude určovat jaké volby a jaké výsledky jsou správné.
Lidská mysl má tendenci lineárně prolongovat stávající stav do budoucnosti a potlačovat nové varianty vývoje. Vzpomínám na jaro v roce 1968, kdy v běžných hovorech i v médiích jsme se přesvědčovali, že sovětská invaze nepřipadá v úvahu. Proto máme tendenci nebezpečí zásahu do voleb podceňovat. Pokud má dojít ke zrušení volebního výsledku, tak kádrově je Česko na takový krok připraveno. Klíčové pozice zaujímá totalitní sedlina (Pavel, Stříž, Koudelka, Bek, Baxa).
Když jsme nedokázali před padesátisedmi lety zabránit sovětské okupaci, pokusme se nyní zachránit volby. Možná je nyní poslední příležitost zabránit definitivní destrukci státnosti a národa, než se z totalitní sedliny stane vyvřelá betonová totalita. Možná je nyní poslední příležitost, protože doposud jsou ve společnosti ještě lidé s kritickým myšlením a s hodnotou národa a společnosti. Těchto lidí však pod tlakem vzdělávací soustavy, médií a národních a evropských instituci bojujících proti „dezinformacím“ bude ve společnosti stále méně, takže obrana vůči totalitě a výrobě bezduchých zombie bude stále obtížnější. Jak se totalitní sedlina obává myslících seniorů dokládá bezvýhradná podpora Jiřího Mádla, tvůrce snad nejodpornějšího videa, které kdy bylo natočeno „Přemluv
(rp,prvnizpravy.cz,foto:rp)
