Petr Hampl: Rumunské poučení pro Česko a zbytek Evropy

politika

<< OTÁZKA TÝDNE >> Tak v Rumunsku zrušili volby definitivně. Pro někoho to může být šokující, ale po pravidelné Hamplovy čtenáře či posluchače to žádné velké překvapení není, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Petr Hampl.

Petr Hampl: Rumunské poučení pro Česko a zbytek Evropy
Petr Hampl, nezávislý sociolog
14. března 2025 - 02:20

Připomínám hlavní zásady, na kterých moje analýzy stojí a které se vztahují i na Rumunsko. Připomínám, že všechny jsou publikoval dlouho před rumunskými událostmi.

Za prvé. Politický systém můžeme posuzovat POUZE na základě toho, jak jeho představitelé reálně jednají. Co je zapsáno v ústavách nebo jiných dokumentech, to je naprosto bezvýznamné. V nejlepším případě to dává obraz o minulosti politického zřízení (o době, kdy byly ty dokumenty vytvářeny) a často ani to ne. 

Za druhé. Ve všech zemích a politických systémech platí, že prvním a základním účelem voleb je potvrzení stávající moci. Pokud je moc držena politickým kartelem, může být účelem voleb změna rozdělení funkcí a finančních výhod uvnitř kartelu.

Za třetí. Pokud by vládnoucí moc měla za to, že ve volbách nebude potvrzena, pak změní volební pravidla nebo volby prostě zruší. Bude schopna taková opatření provést, aniž by to narušilo stabilitu jejího vládnutí. 


Za čtvrté. Pokud nemá možnost takové kroky provést, pak není skutečnou vládnoucí mocí. Skutečnou vládnoucí mocí je ten, kdo je schopen stávající administrativu přinutit k uspořádání voleb, ve kterých je poražena. Ten bude také s vysokou pravděpodobností rozhodovat i o dalších podstatných věcech v zemi.

Za páté. Touto skutečnou vládnoucí mocí nemůže být lid. Může jí být někdo, kdo dokáže lid organizovat, případně vyzbrojit, vyvolávat vlny demonstrací, přesměrovávat finanční toky, přimět šéfy bezpečnostních složek, aby opustili dosavadní pány apod. 

Za šesté. Přesto občas proběhnou volby  - revoluce. Ty mohou mít dvě příčiny. Buď dosavadní vládnoucí moc špatně odhadla sílu a možnosti rebelů (viz Zeman 2013 či Trump 2016) nebo ztratila podstatnou část své síly a není už schopna zabránit změnám (Trump 2024, Fico 2024 a nejspíš i Babiš 2025).

Za sedmé.  V České republice je rušení voleb o něco komplikovanější než jinde, protože jakmile se to stane běžnou zvyklostí (např. rušení nepohodlných politických stran), mohou jej jednotlivé složky kartelu používat navzájem proti sobě. 

Tolik analytický rámec. Jeden můj čtenář je nazývá „funkčním pragmatismem“. Budiž. Já bych možná preferoval něco jako „cynický realismus.“ Tak nebo onak, umožňuje nám vidět realitu, predikovat další vývoj a rozumět tomu, jaké kroky nás posunou žádoucím směrem a jaké nikoliv. 

Ohledně Rumunska jsou v tuto chvíli možné dva scénáře:
  1. vládnoucí oligarchie špatně odhadla svou sílu. Pak se dá čekat, že z vlny lidových nepokojů vystoupí jiná politická síla, která převezme moc.
  2. vládnoucí oligarchie odhadla svou sílu správně a nestane se vůbec nic. Na ten bych vsadil já. 
Zájemci o detailnější rozbory politického jednání odkazuji na seminář, který povedu společně s profesorem Krejčím a který proběhne v Praze, v sobotu 22, března (více zde). 

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)




43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX










Anketa

Měla by Česká republika setrvat či vystoupit z NATO?