Petr Hampl: O skutečném velkém resetu – VII.

politika

<< OTÁZKA TÝDNE >> Vítejte u sedmého pokračování podrobných výpisků z knihy Klause Schwaba a Thierry Malerreta Velký reset (plné jméno knihy je Covid-19: Velký reset), píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Petr Hampl.

Petr Hampl: O skutečném velkém resetu – VII.
Petr Hampl, nezávislý sociolog
19. července 2024 - 02:20

Zdá se, že tyto výpisy vzbuzují pozornost. Dostal jsem zákaz na dalším alternativním kanále. Správná neovce má přece věřit „alternativním osobnostem“ a ne si všechno kontrolovat. A tak internetem koluje například zpráva o tom, že vstupné na Karlštejn stojí 1.800 korun pro jednu osobu. Tisíce lidí se kvůli tomu rozčilují až na hranici infarktu. Ve skutečnosti stojí vstupenka na Karlštejn 300 korun pro dospělé a 90 korun pro dítě. Samozřejmě, pokud chcete individuální prohlídku, noční prohlídku při svíčkách, večeři s kastelánem atd., vyjde vás to na obrovské peníze, ale to je přece jen něco trochu jiného. 

Pojďme ale ke knize o velkém resetu. 


Schwab a Malerret tvrdí, že epidemie covidu přinesla radikální ekonomickou a společenskou změnu, přičemž část této změny se teprve projeví (psáno na začátku roku 2020). Národní ekonomiky budou více soběstačné, globálních aktivit bude méně, zdanění bohatých se zvýší, sociálních programů přibude, pracující začnou požadovat radikální programy proti klimatické změně a zjistí, že LGBTx aktivisté jsou jejich nejlepší kámoši. Většinu protivné práce nahradí roboti (v roce 2024 nám budou například donášet zboží místo kurýrů), továrny budou téměř úplně automatizovány atd. Při zavádění technologií se Západ bude učit od Číny. Zároveň autoři varují před vznikem „kapitalismu dohledu“, kdy by lidé byli neustále sledováni. Jak tomu zabránit? Třeba tak, že Evropská unie vydá zákaz sledování. 

Tentokrát se podíváme, jaké změny údajně proběhnou v podnikové sféře (v anglickém originále od strany 70). 
  • Podniky musí projít digitální transformací. To znamená, že začnou využívat internet a mobilní telefony. Musí mít webovou stránku, nabízet některé produkty přes internet, zaměstnanci musí přes internet sdílet informace, případně schůzovat atd. „Je to otázka života a smrti,“ píšou Schwab s Malerretem. Tedy prognóza, která by v roce 1990 zněla revolučně. V roce 2020 jen popisuje něco, co se dávno stalo. 
  • Zákazníkům budou nabízeny stále komplexnější a stále pohodlnější služby. Jak originální proroctví! Jen by to ještě někdo měl takové ČSOB, která poskytuje horší služby než Česká spořitelna v 70. letech a není zdaleka jediná. 
  • Nastoupí internet věcí. To si můžeme představit třeba tak, že lednička připojení k internetu bude sama objednávat jídlo nebo že si přes internet pustíte topení. Opět proroctví zajímavé tím, že od roku 2000 neproběhla ani jedna konference Gartner, kde by se nemluvilo o nástupu internetu věcí. A kromě toho pouštění topení kde nic, tu nic. 
  • Internet se bude stále víc prosazovat v medicíně. Opět prognóza zajímavá tím, že to vlastně není žádná prognóza. Někteří pacienti si se svým lékařem píšou e-maily (a dříve mu telefonovali), rentgenové snímky se posílají přes internet (celou generaci předtím se to dělalo na disketách). 
  • Změní se přístup k řetězci dodávky – už nepůjde o nejnižší cenu, ale důležitá bude vysoká odolnost. To znamená, že korporace nebudou nakupovat od nejlevnějšího dodavatele na světě (při dodržení určité kvality), ale od různých dodavatelů z různých částí světa, aby podnik nebyl závislý na výrobcích z jednoho regionu ani na přepravní cestě. Tady se autoři trefili, to se v řadě oborů opravdu děje. 
  • Vlády budou víc podporovat podniky. Bude to podmíněno tím, že podniky poctivě platit daně, slušně zacházet se zaměstnanci, nebudou moc vysoké manažerské bonusy. Vláda bude taky ovlivňovat, kolik se má čeho vyrobit (v knize je uveden příklad s plicními ventilátory. Americká vláda chtěla od kohosi nakoupit desetitisíce plicních ventilátorů. Byla podepsána smlouva, ovšem podnik byl vzápětí koupen silnějším konkurentem a ten ventilátory pouze nedodal. V budoucnu to prý nebude možné). Vidíte, a já myslel, že naivita se týká jen malých dětí. 
  • Podniky se přestanou orientovat na zisk, ale na společenskou odpovědnost. Investoři nebudou kupovat akcie ziskových firem, ale akce firem, co se chovají na pracovišti správně k ženám, podporují klimatické projekty atd. Tady se Schwab s Malerretem trefili, není to ovšem nic nového. Hrozba, že pokud bude podnik vláčen tiskem, investoři se začnou zbavovat jeho akcií a jejich hodnota klesne pod kritickou mez, s tou podnikové managementy pracovaly už někdy kolem roku 2000. Nicméně je pravda, že tento trend je stále masivnější. Už nejde jen o pocity investorů, ale také o to, že pokud nepodporujte správné politické agendy, odříznou vás banky, řetězce vyřadí vaše produkty atd. 
(Zajímavá odbočka. Kniha uvádí statistiky investičního fondu BlackRock, že firmy, které se věnují genderu, počtu pohlaví, klimatu atd., dosahují větších zisků. Že by politická korektnost byla skutečným zdrojem výnosů? 

Stačí se ale podívat, jak k tomu experti BlackRocku dospěli. No přece statistickým srovnáním. To vezmete firmy soustředěné na LGBT a podíváte se, jakých dosahují zisků. Pak vezmete firmy, které se o LGBT nezajímají a podíváte se, jakých dosahují zisků. Srovnání ukáže, že ty první jsou mnohem ziskovější. Stejným typem analýzy ovšem také dospějete k tomu, že lidé, kteří nosí hodinky Rolex, toho zdědili mnohem víc než ti, kdo hodinky Rolex nenosí. Rychle si tedy pořiďte rolexky, určitě pak něco zdědíte. 

Ve statistickém jazyce je to rozdíl mezi korelací a příčinností.

Je zajímavé, že autoři, kteří mají tituly z nejlepších škol a živí se strategickým poradenstvím, o tom rozdílu nevědí.)

Ale na závěr jeden trend, který je opravdu zajímavý. Přibývá rozhodnutí, která nepocházejí od vedení podniku, ale prosadí je skupina zaměstnanců, která je zároveň aktivní v nějaké neziskovce. Prosadí je i proti vedení. Třeba ty pověstné transgenderové záchody. 

Zkrátka, čtenáři je skoro až trapně, když vidí, jak lidé s ambicí patřit k nejlepším mozkům planety a s ambicí určovat trendy, nejsou schopni udělat nic jiného než výpisky ze starých konferencí. Představivost nula, analýza hlubších trendů nula. Změny samozřejmě přijdou, ale davoská smetánka bude zaskočena víc než kdo jiný. 

A příště humorné povídání o tom, jak se podle Schwaba a Malerreta změní naše osobní životy. 

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX






Anketa

Na ČT1 v neděli v pravé poledne byste nejradějí sledovali pořad: