První díl je zde. Jak jsem v něm psal, mnozí asi budou překvapeni, a to minimálně třemi věcmi:
- Ta kniha nepíše o žádných plánech na změnu společenského uspořádání.
- Ta kniha je psána suchým konzultantkým jazykem. Je to text příslušníků elity určený jiným příslušníkům téže elity. Žádná vyjádření typu „…a budete šťastni,“ tam nenajdete.
- Ta kniha má překvapivě špatnou úroveň. Konec konců, během pět leti od vydání šel vývoj téměř ve všem opačným směrem, než Schwab a Malleret předpokládali.
VZÁJEMNOU PROPOJENOSTÍ je myšleno to, že cokoliv se stane v jednom odvětví, má to dopad na jiná odvětví. Cokoliv se stane v jedné části světa, má to dopad na lidi v ostatních částech světa.
VZÁJEMNOU ZÁVISLOSTÍ je myšleno to, že v podstatě každý podnik je závislý na komponentách či surovinách z jiné části světa. Totéž platí mezi odvětvími. Selhání kohokoliv nastartuje řetěz problémů, který prochází celým světem.
SLOŽITOSTÍ je myšleno to, kdy nikdo není schopen předvídat dění a nikdo není schopen pořádně analyzovat svou situaci, protože každý závisí na tisících jiných subjektů z jiných částí světa. Neznáme ani jména těch lidí a podniků, natož abychom dokázali chápat jejich postoje a předvídat jejich chování.
Prvnizpravy.cz - Petr Hampl: O skutečném velkém resetu – I.
Zdůraznil jsem taky, že pro autory Velkého resetu existuje pouze jeden jednotný svět, kde vládnou nadnárodní korporace a jedinou supervelmocí jsou USA. Ani náznakem si nedovedou představit, že by mohl vzniknout jiný blok. Nedovedou si představit, že by se někdo mohl vyčlenit z amerického světa. A že by někdo dokonce mohl vést s Američany válku.
Pojďme k další části knihy, která pojednává o tom, jak covid poznamenal světovou ekonomiku. V anglickém originále se jedná o strany 20 -34.
Když je čteme, musíme mít na paměti, že Schwab a Malleret text psali v roce 2019. Tedy v době, kdy lidé masově šili roušky, neexistovalo žádné hnutí proti lockdownům a očkovací vakcína byla v nedohlednu. V jejich výkladu je nejpodstatnější následující:
- Zcela správně připomněli historické ponaučení, že epidemie provádějí větší ekonomické resety než reformy, revoluce i války. V podstatě každá vlna morových epidemií radikálně změnila ekonomické poměry a změnila je natrvalo. Změnily se ekonomické vztahy a byly zavedeny nové technologie. Kniha Velký reset dostala svůj název na základě přesvědčení, že covidová epidemie přinesla stejně radikální změnu ekonomických vztahů. Podle Schwaba a Mallereta k té radikální změně došlo už v roce 2019. Nejde o žádný plán, který by měl být realizován v budoucnu.
- Ohledně samotného covidu zdůrazňují, že o něm víme velmi málo. V roce 2019 nebylo možné s jistotou tvrdit, kolik lidí zemře a jaké budou dlouhodobé zdravotní dopady. Předkládají několik scénářů dalšího vývoje epidemie. Podle toho nejdelšího měla covidová epidemie trvat do roku 2022.
- Autoři odmítají, že by existoval dilema mezi ochranou životů a ekonomickým růstem. Příliš zbrklé ukončení lockdownů podle nich poškodí životy i ekonomiku.
- S očkováním spojovali naději na okamžité ukončení epidemie. V roce 2019 je vůbec nenapadla možnost, že by účinek očkování mohl být jenom omezený a taky je vůbec nenapadla možnost, že by část veřejnosti očkování odmítala. Prostě přijde vakcína, všichni si ji rádi nechají píchnout, všichni se stanou zcela odolnými a bude po epidemii. Mnohem víc je trápila možnost, že se vakcínu nepodaří vytvořit.
- Hodně prostoru věnují rozborům, jak se lišily přístup vlád ke covidové pomoci. Zatímco v Evropě byla tendence pomáhat podnikům, Trumpova vláda nechala podniky kolabovat a peníze rozdala přímo nezaměstnaným. Počítají nicméně, že v Evropě i USA bude nezaměstnanost klesat.
- Ohledně inflace dospívají k názoru, že v dohledné době nehrozí.
- Epidemie podle nich povede k urychlení automatizace, což přinese polarizaci pracovního trhu. Přibydou příležitosti pro experty a manažery a na druhé straně extrémně špatně placená nekvalifikovaná práce. Sociální rozdíly porostou.
- Navrhují následující opatření. Z textu ale není jasné, kdo by měl ta opatření zavádět.
- a. Neřídit se podle HDP, ale zaměřit se na nějaký jiný ukazatel (neříkají ovšem jaký),
- b. Pečlivě sledovat příjmové nerovnosti (má následovat progresivní zdanění? To není z textu jasné)
- c. Zvyšovat odolnost národních ekonomik. Například omezit mezinárodní toky kapitálu.
- d. Firmy se mají zaměřit na to, aby produkty vydržely dost dlouho, nemusely se měnit a byly úsporné.
- e. Místo ekonomického růstu se mají společnosti zaměřovat na lidské štěstí.
- f. Vlády by měly investovat do sociálních služeb. Tím mají vzniknout desítky milionů nových pracovních míst.
Čtenář by jim koupil zmrzlinu, jak to jsou dobří a naivní pánové, kterým záleží na blahu těch nejchudších. Jen to trochu kalí fakt, že bohatnou z organizování schůzek, kde vrcholoví manažeři domlouvají přesný opak těchto věcí.
A co světovou ekonomiku podle Schwaba a Mallereta čeká?
- Epidemie urychlí odchod od dolaru
- Svět se stane něčím na způsob Japonska. Čeká jej nízký růst, nízká inflace, rostoucí zadluženost a dlouhodobá malátnost.
Pořád platí, že celý svět vnímají jako jednu ekonomickou zónu s vedoucí rolí USA jakožto největší ekonomikou a největší vojenskou mocí. Nevšimli si, že již v době napsání knihy byla největší světovou ekonomikou Čína a netuší, že Západ bez průmyslových podniků ztrácí i vojenskou převahu.
Příště se podíváme na to, jaký autoři odhadují další společenský vývoj.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
