Bylo by důležitější diskutovat o tom, co je zdrojem moci ve společnosti, jak je rozložena a jak se toto rozložení může měnit. Byla by to dlouhá a obtížná diskuze a v tuto chvíli se nezdá, že by o ni byl zájem.

Ale zpět k volbám. Základní idea toho, co se v evropském myšlení existuje od 18. století a co bylo původně označováno jako „republikánský režim“ (s antickou demokracií to má jen málo společného) spočívá v tom, že společenství lidí žije na stejném území a jsou spojeni kulturou, jazykem, dějinami i společnou vizí národního rozvoje – sdílí politickou vizi. Všichni podléhají stejným pravidlům. Když přijde nějaká událost, má na všechny podobný dopad (pozitivní nebo negativní). Jsou pro ně posvátné stejné symboly. Svými daněmi financují uskutečnění společných cílů, přičemž každý přispívá podle svých možností. K téhle vizi patří také to, že rozhodování je společné. To mají zajistit volby. To je to, čemu se dnes říká politická demokracie. Tím je také dáno, že politická demokracie je vždy spojena s národní myšlenkou a národním státem. Bez nich zcela ztrácí smysl.

Z toho pohledu jsou současné požadavky na rozšiřování volebního práva zcela absurdní. Proč by měli o směřování státu spolurozhodovat lidé, kteří nejsou příslušníky národní komunity, nežijí tu s námi, neplatí tu daně, rozhodování vlády na ně nedopadá a nemají žádný zájem na národním rozvoji? To přece popírá samotný smysl republikánského zřízení. To se týká jak lidí žijících v cizině, tak i těch, kdo se sice fyzicky nacházejí na tomto území, ale necítí se být součástí národního státu. Jinak by podnikli kroky k získání českého občanství a zrušili by svoje občanství jinde.

Volby pak jsou jen zdrojem problémů. Ostatně, všimněte si, s jakými rozpaky se té otázce vyhýbají komentátoři blízcí vládnoucí koalici. Jednou požadují, aby volby přinášely kompetentní a kvalifikovaná rozhodnutí (a fňukají, že tomu tak není) a jindy tvrdí, že účast ve volbách je jakousi psychickou potřebou, která je zároveň občanským právem. Když člověk čte vyjádření pirátských aktivistů, může nabýt dojmu, že voliči jsou další sexuální menšina.

Kdy tedy fungují volby tak, aby s nimi byla nová aristokracie (liberální oligarchie) spokojena? Přece tehdy, kdy jejich lidi potvrzuje ve funkcích. To je smysl voleb! Potvrdit pětikoalici! Případně ji rozšířit o novou stranu podporující stejnou politiku. Pokud fungují takhle, jsou demokratické (bez ohledu na to, kolik hlasů je zfalšováno). Když vynáší k moci jiné lidi, než jaké vybrala vrchnost, pak fungují chybně a chyby se musí opravit.

Pokud tedy kreativní práce s volebními hlasy povede k potvrzení současné moci, je to správné, demokratické a morální. Pokud posílí vládní nákupy od amerických firem, je správné, demokratické a morální. Volby pak budou hrát svoji úlohu. Nic složitějšího v tom nehledejte.

Když tedy američtí občané požadovali, aby byly volební podvody vyšetřovány i v tom případě, kdy by to ohrozilo zvolení kandidáta hájícího zájmy globální korporátní oligarchie, zpochybňovali hlavní smysl voleb, takže střelba do demonstrantů byla na místě.

To ale není jediný účel. Kromě toho vytvářejí dobrý důvod vést války proti zemím, kde se volby nekonají nebo v nich nevyhrávají ti, které vybralo americké ministerstvo zahraničí. Ani na tom novela volebního zákona v České republice nic nemění.