To, co spojuje všechna ruská vojenská vítězství nad Západem od začátku 18. století, je fundamentálně špatný odhad západních stratégů, jak velkou armádu je schopno Rusko postavit, jaká je jeho možnost dodávat zálohy, jaká je kapacita ruského zbrojního průmyslu atd. Od švédského krále Karla XII. po Joe Bidena neměl nikdo ani přibližnou představu, proti jaké moci stojí, a na co se má připravovat, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Petr Hampl.
Jestliže dnes mluvíme o debaklu NATO na Ukrajině, pak musíme dodat, že klíčovými architekty tohoto ruského vítězství jsou ti, kdo vytvářeli falešný dojem, že ruské vojenské schopnosti jsou přibližně na úrovni Moldávie a že Rusko bude jen další Libye. Od generálů Hodgese a Petra Pavla přes redaktory České televize, analytiky typu Lukáše Wisingera a pseudointelektuály jako Ondřej Neff. Ti všichni pracovali pro Putinovo vítězství. Pokaždé, když se nějakému foltýnovi podařilo zabránit otevřené debatě, Rusko posilovalo.
Aby nedošlo k omylu, na debaklu NATO nemůže nic změnit ani překvapivý úder, kterým dočasně obsadili kus půdy v okrese, kde není žádná kritická zbrojní výroba ani žádné velitelství ani žádná životně důležitá zásobovací trasa. Nic. Dokonce ani Rusy nepřinutili stáhnout tolik vojáků, že by se to projevilo na frontě. Úplně zbytečně vyčerpali a zničili poslední elitní jednotky, které ještě Ukrajině zbývaly.
Jenže vedle generála podcenění je tu i plukovník přehánění. To jedna nebo druhá strana nasadí obrovskou sílu proti něčemu absolutně bezvýznamnému nebo dokonce neexistujícímu. Curtis Yarvin používá výraz „hypochondrie“ a vidíme ho znovu a znovu v současném třídním konfliktu.
Prvnizpravy.cz - Petr Hampl: Naposledy o skutečném velkém resetu
Pamatujete na 6. ledna 2021, kdy pár stovek lidí vběhlo na americký Kapitol, jak bývá zvykem při tamních protestech za nejrůznější požadavky (naposledy tam takto vběhli přívrženci palestinského džihádu). Demonstranti očekávali, že s nimi někdo promluví a převezme seznam požadavků. Místo toho vypukla panika, že probíhá revoluce. Jak k tomu Curtis Yarvin poznamenal, i při největší myslitelné agresivitě mohli protestující dosáhnout nejvýše toho, že by obsadili sál a poslanci by se museli sejít v náhradních prostorách. To mělo zničit americký politický systém? Nicméně příslušníci americké mocenské elity tomu nejspíš opravdu věří. Nebo povedený generalissimus Foltýn, který zcela ztrácí nervy, když někdo napíše na Facebook něco nesprávného, protože má pocit, že jeho svět je v ohrožení.
Opět je výsledkem jednání iracionální v tom smyslu, že nevede k zamýšlenému cíli, tedy k upevnění moci vládnoucí skupiny. Fialova vláda není díky Foltýnově běsnění pevnější a převahu americké nové aristokracie neupevnily ani vraždy neozbrojených protestujících ani politické soudní procesy.
Povrchní lidé se mohou radovat z toho, jak je protistrana mentálně degenerovaná. Přemýšlivější lidé si by si ale měli položit otázku: Není to náhodou tak, že já se dopouštím stejné myšlenkové chyby? Je přece normální, že si člověk určité chyby všimne na protistraně, ale nevšimne si jí sám na sobě.
A kdo čte pravidelně tyto sloupky, možná si ještě pamatuje, že jsem v prvním pololetí upozorňoval na řadu případů, kdy se „alternativa“ dopouští naprosto shodných myšlenkových chyb jako kavárna.
Jedna z těch chyb spočívá v tom, že se lidé navzájem povzbuzují v tom, že původně realistický pohled vyhrotí do naprostého extrému. Rusové jsou zkorumpovaní. Zkorumpovaní a neschopní! Potlesk. Zkorumpovaní a neschopní a zbabělí! Ještě větší potlesk. Zkorumpovaní, neschopní a tak zbabělí, že při prvním výstřelu utečou! Ještě o kus větší potlesk. A tak dále.
Jenže ona debata o škodlivosti vakcín nevypadala jinak.
Jak se tomu bránit? Otevřenou diskuzí. To obnáší i to, že v rámci diskuze vystoupí někdo, kdo říká opak toho, než chcete slyšet. Naštve vás a zkazí vám náladu. Ale nedá vám to a přemýšlíte, jaké argumenty existují pro vaše stanovisko. Přišly by silné i jemu? Nebylo by lepší vaše názory trochu přeformulovat? Možná, že tuhle část vašich názorů bude lepší v tichosti zapomenout a hájit jen to ostatní.
Kolikrát jste se s něčím takovým setkali na opoziční besedě či konferenci? Jak často je pozván i skandální řečník?
Jestli to ke zvyklostem vaší bubliny nepatří, potom je nejspíš i váš pohled kreslený a zbytečně vyhrocený. A skupiny se zkresleným pohledem nevítězí ani v třídních konfliktech ani ve válkách.
Jak vidíte, není to jen problém naší doby. Ale to je lidem vehnaných do předem ztracených válek jen slabou útěchou.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
