Petr Hampl: O krocení společenských věd

politika

<< OTÁZKA TÝDNE >> Jak se mění politická a společenská situace, ubývá v českém prostředí důvodů k rozčilování, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Petr Hampl.

Petr Hampl: O krocení společenských věd
Petr Hampl, nezávislý sociolog
21. března 2025 - 02:20

Ty problémy, které jsou opravdu akutní a velmi vážné, ty buď zvládne vyřešit nebo ztlumit příští Babišova vláda (jakkoliv můžeme čekat, že bude polovičatá, zaměřená na kompromisy a málo odvážná) nebo se odehrávají na tak vysoké mezinárodní úrovni, že jsou zcela mimo naši kontrolu. V obou případech je zbytečné ztrácet tím čas, věnovat tomu emoce a nechat si zkazit náladu. 

Mnohem větší smysl má zaměřit myšlenky a energii na to, jak jednou znovuvybudovat národní stát. Jak obnovit něco z toho, co bylo zbytečně opuštěno, jak vytvářet zcela nové věci a jak to spojit do konsistentního celku spojeného vzájemnou solidaritou. 

To samozřejmě otevírá úplně jiné otázky a nová témata. Z množství těch nových témat nabízím citát z Hamplova druhého pohledu, respektive z té části, která je určena platícím odběratelům:

„Téměř všechny problémy, které národy Západu řeší, jsou problémy společenské. Neničí nás ani podnebí ani divoká zvířata ani neschopnost tavit železo. Ničí nás společenské trendy a procesy, které nedokážeme zvládnout. Ekonomické zájmy, které nesměřují k bohatnutí nýbrž zbídačení. Imbecilismus elit, který generuje stále horší a horší průšvihy. Opozice utopená v pohádkách a fantazijních vyprávěních, neschopná pochopit kořeny současné krize, natož přispět k jejímu řešení. Neschopnost domluvit se. A konec konců i neschopnost pochopit, proč je inženýrský přístup tak důležitý pro překonání krize.

Jenže první zádrhel spočívá v tom, kdo společenské vědce úkoluje, kontroluje a přebírá jejich práci. Jakmile se vymknou kontrole, dokážou se stát děsivě destruktivní vrstvou nebezpečnou celé společnosti.“

Všimněte si, že tohle úkolování společenských věd téměř chybí. Jsou tu známí dárci grantů GAČR a TAČR, ale vědci si je řídí sami. Že by se někdo z držitelů moci zajímal o společenské trendy nebo o důsledky nějakého rozhodnutí, to tu ještě nebylo. A stejný nezájem vidíme na opoziční straně. Napadá mě vlastně jediný případ. Expert na vodní dopravu Jan Skalický (možná znáte jeho videpořad Skaldoviny), když narazí na něco divného, zeptá se Hampla. Hampl mu občas řekne, že to taky neví, a jindy mu řekne, že na to téma existují nějaké studie, a k čemu ty studie dospěly.

Kromě toho dostávám dost dotazů od svých platících čtenářů, ale je to velice elitní skupina. Necelých 500 lidí, z toho asi čtvrtina vysokoškolští učitelé a další čtvrtina experti, kteří by na vysokých školách učit mohli. Tihle lidé se zajímají.


Mimo to existuje jediný vážný dotaz (na vládní i opoziční straně), který se pořád opakuje: Jak to udělat, aby ostatní pochopili, že já mám pravdu a oni sami se mýlí?

Je příznačné, že takový tazatel si ani okrajově a čistě teoreticky nepoloží jinou otázku: Nejsem náhodou v situaci toho řidiče, který v autorádiu slyší varování, že nějaký šílenec jede po dálnici v protisměru, a řekne si „Kdyby jeden! Dneska jedou v protisměru všichni kromě mě“!

Tohle samozřejmě vede k tomu, že se uzavíráme do bublin, kde se lidé navzájem ujišťují, radikalizují, propadají tuposti a ničí své schopnosti přispět k čemukoliv pozitivnímu. 

Nicméně zpět ke společenským vědám. Sociology, psychology, antropology a ekonomy nemohou logicky úkolovat ti, kdo nemají žádné otázky. Kdo mají jenom svou jistotu a kdo posuzují všechny ostatní podle toho, zda jim potvrdili jejich dosavadní mínění.

Jenže právě k tomu jsou sociální vědy, aby se na sebe lidé dokázali podívat zvenčí. Aby dokázali pochopit, co se děje v jejich vlastním mozku. Aby věděli, jak vzniká pocit silné jistoty a jak klamný může být. 

Je to vlastně takový kruh

Buď nevím nic a utvrdím se v nevědomosti. To se může týkat i těch, kdo kdysi něco vystudovali, ale už dávno se přestali vzdělávat. 

Nebo jsem zvědavý, něco se dozvím a jsem ještě zvědavější. Tihle lidé budou schopni čerpat z neuvěřitelné zásoby znalostí a dovedností, které vytváří moderní psychologie, sociologie, neurověda a další disciplíny. Ti budou schopni měnit poměry a přispět k budování něčeho nového. 

Řekl bych, že z dlouhodobého hlediska je tenhle rozdíl významnější než momentálně shodný názor na inteligenci Otakara Foltýna. 

Ostatně, právě tomu se poslední roky věnuji – dělat ze sebejistých lidí lidi zvědavé a lidi schopné úkolovat sociální vědce. Hlavně v rámci Jungmannovy národní akademie. Pokládám to pro budoucnost za mnohem důležitější, než jak dopadne bitva o poslanecké mandáty mezi SPD, Stačilo a Motoristy.

Pokud shledáváte tyto řádky inspirujícími, doporučuji celodenní program Oskara Krejčího o válkách, válečnících a válečných strategiích, který proběhne  v sobotu 5. dubna v Praze (podrobnosti zde).

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)




43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX











Anketa

Měla by Česká republika setrvat či vystoupit z EU?