Na svém semináři, kde je prostor probírat tyto věci podrobněji, ukazuji různé „optické klamy“, které způsobí, že člověk je subjektivně přesvědčený, že všechno do sebe zapadá a přitom podléhá omylu.

Tentokrát něco k příručce pro boj s dezinformacemi, kterou vydalo ministerstvo vnitra. Pro ty, kdo mají zájem o logické myšlení a kdo se snaží dobrat pravdivých výsledků, pro ty připomínám, že vládní zájem není o zjištění skutečnosti, nýbrž o dezinformace. To je úplně jiná oblast. Veškerá tvrzení totiž mohou být rozdělena na:

1. Pravdivá a nepravdivá
2. Informace a dezinformace
   

(u obou skupin existuje určitá skupina tvrzení, které zatím nelze jednoznačně zařadit)

Nabízejí se tedy čtyři možnosti:

1. Pravdivé informace. Tedy takové tvrzení, které je pravdivé a zároveň příznivé pro vládu. Tedy například tvrzení o tom, že Petr Fiala řádně vystudoval a splnil veškeré podmínky pro udělení profesury z politologie.
2. Pravdivé dezinformace. Tedy takové tvrzení, které je pravdivé, ale zároveň pro vládu nepříznivé. Tedy například tvrzení, že část ukrajinských uprchlíků jsou velmi bohatí lidé a že své majetky získali nepoctivým způsobem.
3. Nepravdivé informace. Tedy takové tvrzení, které je příznivé pro vládu, nicméně nepravdivé. Tedy například tvrzení, že Markéta Adamová-Pekarová má IQ 147 a doktorát z politické ekonomie.
4. Nepravdivá dezinformace. Tedy takové tvrzení, které je nepříznivé pro vládu a navíc nepravdivé. Třeba tvrzení, že Petr Fiala drží ve sklepeních pod úřadem vlády několik romských dětí, které sexuálně zneužívá.
   

Nás nicméně nezajímají dezinformace, nýbrž chceme přijít věcem na kloub. Chceme se dozvědět, jaká je pravda.

Čtenáři předchozích dílů už vědí, že racionální myšlenkové postupy umožňují ověřování teorií. Teoriemi rozumíme tvrzení (nebo sady několika tvrzení) o pravidlech, zákonitostech, vztazích a tendencích.

Navíc při posuzování narážíme na otázku přesnosti. Vezměme třeba následující tvrzení:
Dne 6. června 2019 se na pražském Hlavním nádraží stalo, že tři migranti s novými iPhony, v kožených bundách a nových adidaskách napadli a znásilnili českou dívku.

Všichni rozumíme tomu, že pokud k napadení a znásilnění nedošlo, je toto tvrzení nepravdivé. Jenže ono to může být složitější:

• Třeba se to odehrálo v parku před Hlavním nádražím, nikoliv v nádražní budově. Je tvrzení ještě pravdivé?

• Třeba pouze jeden z těch migrantů měl adidasky nové. Dva je už měli výrazně ochozené.

• Třeba znásilňovali pouze dva migranti a třetí přihlížel.

• Třeba má ta dívka německé rodiče, i když žije od narození v České republice.

Ve skutečnosti je možné téměř každé tvrzení označit za nepravdivé, protože se podaří najít nějaký nesouhlasící detail. Na tom je založena technika, se kterými pracuje komunita vládou placených bojovníků pro hoaxům a dezinformacím. Bere pravdivá tvrzení, hledá v nich bezvýznamné detaily a poté vyvolává emotivní vlny s cílem přesvědčit veřejnost, že je to celé vylhané. Čtenář vládní propagandy pak nabude emotivního pocitu, že k žádnému znásilnění vlastně nedošlo.

Otázku bychom mohli položit obráceně. Proč bychom se o ty jednotlivé věci zajímat měli? Vždyť už patří minulosti. No přece proto, že je pokládáme za potvrzení či vyvrácení nějakého obecnějšího tvrzení o tendenci, trendu, vztahu apod.

Vládní dokument uvádí čtyři konkrétní dezinformace.

• V roce 2017 prý měla proběhnout masová demonstrace proti odstranění Koněvova pomníku v Praze 6. Proč je to tak důležité, že tím ztrácíme čas? Protože ta informace může vytvářet nebo emotivně podporovat hypotézu:

VELKÁ ČÁST ČESKÉ VEŘEJNOSTI NESOUHLASÍ S ODSTRAŇOVÁNÍM POMNÍKŮ PŘIPOMÍNAJÍCÍ OSVOBOZENÍ RUDOU ARMÁDOU.

• Na nějaké sociální síti prý v roce 2016 existoval falešný účet Srdce Texasu (Heart of Texas) spravovaný ruskou vládou. Zajímavé je, že v tomto případě nejde o vyvracení dezinformace, nýbrž o to, že vládní dokument předpokládá tvrzení, které je podle všeho nepravdivé (Heart of Texas je ve skutečnosti řádně registrovanou neziskovkou, kterou vedou manželé Gebhartovi z Texasu). Nicméně základní problém je stejný jako v předchozím případě. Proč by mělo být tak důležité, komu v roce 2016 patřil  nějaký facebookový či twitterový účet? Protože to slouží jako důkaz následující hypotézu:

TO, CO JE POKLÁDÁNO ZA HLAS AMERICKÝCH NIŽŠÍCH TŘÍD, JE VE SKUTEČNOSTI PROJEVEM RUSKÉ MANIPULACE.

• V roce 2016 došlo v Praze k přepadení dívky několika snědými mladíky. Podle zmíněného dokumentu ministerstva vnitra byla kolem toho šířena informace, že ti mladíci byli muslimové. Proč je to tak důležité? Protože ta informace může být chápána jako důkaz potvrzující následující hypotézu:

MUSLIMSKÉ NÁSILÍ VŮČI NEVĚŘÍCÍM, TAK BĚŽNÉ V ZÁPADNÍ EVROPĚ, SE OBJEVUJE I V ČESKÉ REPUBLICE.

• Čtvrtý případ dezinformace prý spočívá v tom, že existuje nějaký film nepřátelský vůči Evropské unii. Co vlastně mají vládní bojovníci proti dezinformacím na mysli? Chtějí tvrdit, že ten film ve skutečnosti neexistuje? Můžeme se jenom dohadovat, že jde o potvrzení následující hypotézy:

EXISTUJE SYSTEMATICKÁ TENDENCE ŠÍŘIT NÁZORY NEPŘÁTELSKÉ VŮČI EU.

Máme tedy čtyři hypotézy, z nichž každá může být ověřeno. To by také měli udělat ti, kterým záleží na zjištění pravdy. Namísto hádek o detailech jednotlivých událostí.

…mimochodem, teprve, když víme, k jaké hypotéze se to které tvrzení vztahuje, pak můžeme rozhodnout, který detail události je podstatný a který nikoliv.