„Domnívám se, že kniha Střízlivění od Petra Hampla přichází právě včas. Nejde totiž jenom o to, že se završil proces střízlivění české společnosti z jejích nadějí a iluzí po roce 1989, z ekonomického liberalismu, z takzvaného Západu, z atlantických struktur. Především jde o to, že se na horizontu pravděpodobně rýsuje geopolitická změna, v níž uspějí ti, kteří jsou na ni intelektuálně a morálně připraveni a nejsou v zajetí falešného vědomí, jak o něm hovořil Karel Marx.

Petr Hampl proto mluví o potřebě vychování kontraelity a nové ideologie, která napraví materiální a morální škody. Škody, které nejsou menší než po ničivém válečném konfliktu. Ideologie jsou dvojího druhu – manipulující a svazující na straně jedné, inspirující a mobilizující na straně druhé. Manipulující a svazující ideologie dobře známe. Sám je nazývám neomalthusiánstvím a jsou dle mého soudu odpovědné za paralýzu moderního rozumu a kritického myšlení a za všeobecný úpadek vzdělanosti. V zájmu globální finanční oligarchie mají za cíl přeměnit sebevědomé, vzdělané a politicky aktivní občany v bezradné a zmatené nevolníky, v rámci jakéhosi návratu k ancien régime před rok 1789, v němž velké aristokratické vlastníky půdy vystřídají finanční oligarchové, spekulanti a rentiéři. (výraz ancien régime proslavil Alexis de Tocqueville ve knize Starý režim a revoluce a označuje jím poměry před Francouzskou revolucí – pozn. PH)

Inspirující a mobilizující ideologie se musí vůči tomuto vývoji vymezit a opřít se o produktivní a tvořivé síly moderní doby, které kdysi uvolnilo osvícenství a průmyslová revoluce. Ve svém rozhovoru, který je součástí knihy, se zmiňuji o prométeovském ethosu moderní vědy a technologie. O tom, že velká díla velká díla západního stavitelství či technologký um a výkon vyvolávaly posvátné pocity či sugestivní emoce, které dříve náležely tradičnímu náboženství. Naznačil jsem, že naši společnost může zachránit obnovení technologické inovace, to znamená směsice technologických zázraků, utopických snů a politické imaginace.

To je však ještě budoucnost. Produktivní a technologická tvořivost se musí opírat o dostatečně početné a energické širší vrstvy, které musí vyrůst z kontraelity, o níž píše Petr Hampl. Nespoléhejme se tedy na zázrak nebo na zásah vnějších sil, ale na drobnou, nicméně systematickou práci, která vyústí v nové národní obrození. Proto děkuji Petru Hamplovi za jeho aktivity a za jeho knihy. Děkuji vám všem.“