Dne 17. listopadu 1989 začala tzv. sametová revoluce, tedy období změn, jež ve svém konečném důsledku vedly k pádu komunismu a postupnému přechodu k právnímu demokratickému státu. Jak ale ukazuje exkluzivní průzkum společnosti SANEP, pro nadpoloviční většinu dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, se Česká republika nevyvíjí podle jejich představ, lidé mají obavy z omezování svobody projevu a bojí se otevřeně vyjadřovat své názory a necelá polovina lidí nepovažuje současnou hlavu státu za důstojného nástupce a pokračovatele Václava Havla a symbolu a odkazu sametové revoluce.

Necelá čtvrtina obyvatel se také domnívá, že za komunistů (tedy před sametovou revolucí) bylo lépe než dnes. Většina však tento názor, i přes kritiku výkonů stávající vlády a přes většinový názor, že ani po pětatřiceti letech stále nejsme vyspělou demokratickou zemí, nesdílí. Pozitivní je ale zjištění, že většina domácí populace se považuje za vlastence.


Jak dále vyplývá z aktuálního průzkumu společnosti SANEP, i po 35 letech je patrné, že stále přetrvávají pochybnosti o spontánnosti sametové revoluce. Třetina obyvatel se totiž domnívá, že se jednalo o domluvené předání moci iniciované komunisty a StB (33,7 %), a necelá třetina si myslí, že sametová revoluce byla něčím mezi plánovaným předáním moci a spontánní revolucí (29,9 %). Za spontánní revoluci ji pak považuje pouze pětina respondentů (21,1 %).

Podle názoru nadpoloviční většiny obyvatel (58,6 %) se Česká republika po pádu komunistického režimu nevyvíjí podle jejich představ. Za tímto názorem stojí zejména nespokojenost se současnou vládou, nebývale vysoká nedůvěra ve vládní politiky, pokles životní úrovně, vysoká míra inflace a obavy z dalšího růstu cen energií a potravin.

Zajímavé je zjištění, že ačkoli je sametová revoluce považována významnými osobnostmi a historiky za zlomovou, co se týče přechodu k vytoužené demokracii po čtyřiceti letech totalitního komunistického režimu, výrazná většina respondentů (78,9 %) tento státní svátek neoslavuje.

O podrobnosti sametové revoluce se nezajímají dvě třetiny obyvatel (66,4 %). Zde však hraje svoji roli i skutečnost, že lidé ve věku 18-45 let nemají fakticky z totalitního režimu žádnou zásadní zkušenost, a proto nevnímají důležitost této historicky zlomové události.



I přes kritiku stávající politické i ekonomické situace ze strany většiny domácí populace se však nadpoloviční většina respondentů nedomnívá (55,3 %), že by se za předlistopadové éry komunistického režimu žilo lépe než dnes. Na „staré časy“ naopak pozitivně nahlíží jen necelá čtvrtina respondentů (24, 6 %).

Zarážející je pak zjištění, že ani za 35 let fungování české demokracie nepovažuje Českou republiku za vyspělý demokratický a právní stát nadpoloviční většina dotázaných (53,5 %). Naopak 41,3 procent lidí si domnívá, že Česká republika vyspělou demokratickou zemí je.  Za vlastence, tedy osobu pociťující lásku ke své vlasti, se pak považuje 73,3 % dotázaných.

Psali jsme:
Prezident Pavel označil většinu Američanů za blbce. Matějka v šoku

Průzkum se dále zaměřil na svobodu projevu. Alarmující a znepokojivé je pak zjištění, že nadpoloviční většina obyvatel České republiky má pocit, že se do jejich životů vrací cenzura a omezování svobody projevu (57,1 %). Nadpoloviční většina lidí také deklarovala, že se v dnešní době bojí otevřeně vyjadřovat svoje názory (53,6). Nejvíce je to pak kvůli obavě z výpovědi nebo kárné diskriminace v práci (58,4 %), šikaně na internetu a sociálních sítích (53,7 %) a kvůli obavě z narušení vztahů s přáteli či kolegy (23,7 %).

Velmi nelichotivý a neuspokojivý je samotný závěr průzkumu. Zatímco nadpoloviční většina lidí (58,6 %) není spokojena s tím, jak se vyvíjela Česká republika po 17. listopadu 1989, nyní jsou obavy lidí z toho, jak se v současné době naše republika vyvíjí a jakým jde směrem, daleko větší (72,3 %).


Se sametovou revolucí je také velmi úzce spjato jméno prvního českého prezidenta Václava Havla coby bývalého disidenta a bojovníka proti komunistickému režimu. Součástí šetření byla i otázka, zda-li je současný prezident Petr Pavel důstojným nástupcem a pokračovatelem tohoto symbolu a poslání. Je zajímavé, že poměrně velká část lidí nemá v této věci jasný názor (13,7 %). Každopádně více lidí je přesvědčeno, že současný prezident Petr Pavel není důstojným nástupcem a „pokračovatelem“ symbolu sametové revoluce a odkazu Václava Havla (47,1 %), naopak za důstojného pokračovatele a následníka jej považuje 39,2 procenta dotázaných

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 4. - 13. listopadu 2024 na vybrané skupině 3.150 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5 %. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.