Odstoupení Bidena? Zahradil vidí historické paralely

politika

Ještě v sobotu večer stále plánoval americký prezident Joe Biden pokračovat v souboji o úřad amerického prezidenta. V neděli ale šokoval svět svým oznámením, že z klání odstupuje.

Odstoupení Bidena? Zahradil vidí historické paralely
Jan Zahradil (ODS)
23. července 2024 - 06:30

Rozhodnutí Joe Bidena přišlo necelý měsíc poté, co absolvoval katastrofální debatu proti republikánovi Donaldu Trumpovi, která vyvolala otázky o mentální kondici 81letého demokratického prezidenta. Dospěl k němu během 48 hodin před oznámením poté, co vyhodnotil velké množství dat a průzkumů, které dokazovaly, že jeho vítězství je do značné míry nedosažitelné, uvedly dva zdroje. 

„Bidenovo rozhodnutí neobhajovat funkci je unikátní v tom, že jde nejen o úřadujícího prezidenta, ale o kandidáta, již nominovaného ve stranických primárkách. Srovnat se to vzdáleně dá snad jen s prezidentem Lyndonem Johnsonem v roce 1968 - ten to ale vzdal hned na začátku primárek, takže nominaci ani nezískal.



Teď musí o novém kandidátovi rozhodnout Democratic National Convention, která začíná 19.srpna v Chicagu. Pokud potvrdí nominaci Bidenovy VP Kamaly Harris (která už ji formálně má, právě z primárek), podobnost s rokem 1968 pokračuje: Johnsona tehdy nahradil jeho VP Hubert Humphrey (ten musel o nominaci bojovat s dalšími kandidáty a byl nominován nikoliv v primárkách, ale až delegáty na DNC - také v Chicagu).

Psali jsme:

A nakonec: Humphreyho pak ale ve volbách porazil republikán a bývalý VP Richard Nixon (který prohrál v roce 1960 s JF Kennedym) o cca půl milionu hlasů, což v hlasech volitelů znamenalo solidní vítězství 301:191. Tak uvidíme, jestli i letošní klání proběhne podobně," okomentoval Bidenovo rozhodnutí odstoupit z prezidentské kandidatury na sociální síti Facebook bývalý europoslanec ODS Jan Zahradil.

(nov, prvnizpravy.cz, repro: xtv.)


Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?