„Václav Klaus je k současné vládě a jejímu výkonu také kritický jako další exprezident Miloš Zeman. VK jde však dále a natvrdo říká, že bude třeba dělat plošné škrty. Tady nesouhlasím a doporučuji vrátit se po původně avizovaných dvou letech ke zdaňování superhrubé mzdy.

Zrušena byla především hlasy ODS a ANO, a státní rozpočet tak přišel za dva roky cca o 200 mld Kč příjmů. Každý může udělat chybu, ale jen blbec chybu opakuje. Naopak na hloupé nápady, jako vodné a stočné (a řada dalších sociálně citlivých položek) do nejvyšší sazby DPH, je třeba rychle zapomenout.

P.S. samozřejmě, že bych si přál jako levicový volič úplně jinou daňovou politiku, vyšší progresi, sektorovou daň, vyšší angažovanost státu při bytové výstavbě, vyšší zdanění dividend resp. odlivu kapitálu z ČR a mnoho dalšího, ale toto vše je reálné až s novou skutečně levicovou vládou. Od nynější 5K nic nečekám," napsal advokát a bývalý hejtman Hašek. 

„V rámci zemí Visegrádské skupiny je Česko jedinou zemí, která vyrábí přebytek elektřiny (a dokonce masivní - třetí největší v EU), přesto jí její domácnosti mají 2,5krát dražší než domácnosti zbytku Visegrádu, který přitom vesměs více elektřiny dováží, než vyváží.

Česko loni navýšilo svůj čistý export elektřiny o 27 procent, je třetím největším čistým vývozcem elektřiny v EU. České domácnosti ale elektřinu mají jednu z nejdražších v EU.

Česká republika loni vyvezla o 13,6 milionu megawatthodin elektřiny více, než jí dovezla. Řadí se tak k největším čistým exportérům elektřiny v Evropě. Navíc navýšila svůj čistý vývoz elektřiny oproti roku 2021, kdy takto vyvezla 10,7 milionu megawatthodin. Nárůst představuje 27,1 procenta a loni rovněž patřil k nejvýraznějším v Evropě.

V rámci zemí Visegrádské skupiny je Česko jedinou zemí, která vyrábí přebytek elektřiny, přesto jí její domácnosti mají 2,5krát dražší než domácnosti zbytku Visegrádu, který přitom více elektřiny dováží, než vyváží.

Údaje vyplývají z nově zveřejněné statistiky britské společnosti EnAppSys, která je od letoška součástí norské skupiny Montel. Data za první pololetí 2021 jsou zde (enappsys.com/interconnector), za druhé pak zde (enappsys.com/france-still-b). Data z rok 2022 se nacházejí pod odkazem zde (enappsys.com/sweden-remains).

V letech 2021 a 2022 Česko vykázalo dohromady čistý vývoz elektřiny čítající 24,3 milionu megawatthodin. To jej v období zmíněných dvou let řadí na třetí příčku v EU, po Švédsku a Francie. Švédsko za uplynulé dva roky vyvezlo v čistém vyjádření 58,2 milionu megawatthodin elektřiny, Francie pak 26,1 milionu. Francie však loni patřila mezi velké dovozce elektřiny, neboť došlo k údržbové a renovační odstávce podstatné části její flotily jaderných bloků. Díky masivnímu vývozu roku 2021, kdy byla největším evropským exportérem elektřiny, to však v součtu za oba uplynulé roky stále stačí na druhou příčku.

Česká republika je jedinou ze zemí Visegrádské skupiny, která ze uplynulé dva roky v souhrnu vykazuje čistý vývoz elektřiny. Polsko, Slovensko i Maďarsko byly v uplynulých dvou letech čistými dovozci, což značí, že dovezly více elektřiny, než jí vyvezly. Maďarsko za poslední dva roky v čistém vyjádření dovezlo 25,1 milionu megawatthodin elektřiny a bylo po Itálii a Finsku vůbec třetím největším evropským dovozcem elektřiny. Slovensko v letech 2021 a 2022 dohromady dovezlo v čistém vyjádření 1,8 milionu megawatthodin elektřiny a Polsko pak 0,4 milionu.

Přesto, že Česko představuje třetího největšího vývozce elektřiny v EU, české domácnosti čelí jedněm z nejvyšších cen této energie. Loni ve druhém pololetí například platily za elektřinu včetně daní a poplatků čtvrtou nejvyšší cenu v EU a 2,5násobek toho, co v průměru domácnosti ve zbývajících zemích Visegrádské čtyřky.

Za megawatthodinu elektřiny loni ve druhém pololetí české domácnosti platily 9412 korun, ukazují data Eurostatu (ec.europa.eu/eurostat/datab). Jedná se o nejnovější dostupná data, Eurostat je totiž zveřejňuje vždy za skončené pololetí.

Slovenské domácnosti podle stejných dat platily loni ve druhém pololetí za megawatthodinu elektřiny v průměru 188,4 eura, což ve přepočtu dle průměrného kursu loňského druhého pololetí, 24,48 koruny za euro, odpovídá 4612 korun. Poláci v podobném přepočtu platili 3928 korun a Maďaři jen 2654 korun. Průměrná cena elektřiny ve zbývajících zemích Visegrádské čtyřky – v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku – byla tedy loni od července do prosince 3731 korun. Jinými slovy, české domácnosti loni platily 2,5násobek toho, co domácnosti ve zbytku Visegrádu.

Samozřejmě, letos už mohou být ceny jiné, nižší. To bude zřejmé, až Eurostat ve druhé polovině letoška publikuje data za probíhající první půlrok. Ovšem pokud budou ceny v Česku nižší, budou nižší zřejmě také v dalších zemích Visegrádu. Snížení se totiž odvíjí od administrativních zásahů typu zastropování cen, které zdaleka není uplatněno jen v Česku, a také od vývoje cen elektřiny na evropských burzách, které vesměs klesají – ovšem klesají také Polákům, Slovákům a Maďarům. Je tak pravděpodobné, že i když se letos ceny elektřiny pro české domácnosti sníží, sníží se také domácnostem ve zbytku Visegrádu, takže české domácnosti budou nadále platit výrazně více než domácnosti polské, slovenské a maďarské.

Uvedené ceny přitom zahrnují nejen cenu samotné elektřiny, ale i všechny související daně a poplatky. Jedná se tedy vskutku o finální cenu, kterou domácnosti na svých fakturách vidí. Ceny se vztahují k domácnostem s roční spotřebou od 2,5 do pěti megawatthodin elektřiny. Průměrná česká domácnost přitom spotřebuje přibližně tři megawatthodiny elektřiny ročně.

Česko je tedy v rámci Visegrádu zemí, která v letech 2021 a 2022 jako jediná vyráběla přebytek elektřiny, a dokonce jeden z největších v Evropě. Přesto české domácnosti elektřinu měly v průměru 2,5krát dražší než ty ve zbytku Visegrádu, které vesměs musely v uplynulých dvou letech více elektřiny dovézt, než ji byly s to vyvézt," sdílel myšlenky ekonoma Lukáše Kovandy o ceně elektřiny v Česku Michal Hašek. 

Zajímavá byla i diskuse pod příspěvkem. 

„Tak buď nás okrádá vláda sama nebo ve spolupráci s někým nebo jen dostává signály a reaguje na ně. Každopádně je to jakoby ropní šejci měli pro sebe nejdražší ropu na světě. Nemají ji. Asi je někde něco špatně. A jestli vláda dostává signály i ze zahraničí, je to už vlastizrada, když pak okrádá vlastní lid?" zamyslel se a zeptal Radek Klimeš. 

Stanislav Procházka se zase zeptal, zda-li nejde zjistit, jak to šlo postupně, tedy která vláda a kdy rozhodla o tom že se toto dopustilo?

A na tuto otázku dostal od bývalého jihomoravského hejtmana Haška jasnou a vyčerpávající odpověď. 

„Data jsou za rok 2022. V tom roce zde byla jen jedna vláda, ta nynější," odpověděl Hašek. 

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX