Mezinárodní politická situace je mimořádně křehká. Nouzová jednání, setkání světových lídrů a zákulisní diplomatická vyjednávání dominují současnému dění. Británie, která hraje klíčovou roli ve vztazích mezi Evropou a Spojenými státy, se ocitá v centru těchto diplomatických turbulencí, komentuje server Deutsche Welle.
Premiér Sir Keir Starmer se k otázce podpory Ukrajiny vyjádřil jednoznačně. Na mimořádném summitu evropských lídrů v Paříži, kterého se osobně zúčastnil, zdůraznil, že Evropa musí udělat více pro svou bezpečnost.
„Británie vždy přijímala vedoucí odpovědnost, a tak tomu bude i nadále,“ prohlásil Starmer.
Jeho slova plně odpovídají záměru vyslat britské vojáky jako součást mezinárodních mírových sil v případě dosažení dohody o ukončení konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle Starmera by jejich úkolem bylo dohlížet na bezpečnost hranic mezi územími kontrolovanými Kyjevem a Moskvou.
Plán britského premiéra ovšem nevyvolává jednoznačný souhlas. Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že jakékoli debaty o nasazení západních vojáků jsou „předčasné“, a podobně zdrženlivě se vyjádřili i další evropští představitelé.
Plán vyslání britských vojáků vyvolal rozdílné reakce i uvnitř Spojeného království. Britský parlament má do 23. února přestávku, což znamená, že opoziční strany volají po mimořádném zasedání. Například předseda Liberálních demokratů Ed Davey požádal o urgentní parlamentní debatu na téma britské obranné politiky vůči Ukrajině.
Přesto podle nejnovějšího průzkumu YouGov 58 % Britů podporuje nasazení vojáků v rámci mírové mise, zatímco 21 % je proti.
Starmer nespecifikoval, jak by tato garance mohla vypadat, ale zdroje blízké britské vládě naznačují, že může zahrnovat leteckou podporu, zpravodajské služby a logistické zázemí.
Premiér rovněž ujistil evropské partnery, že hlavní body této strategie bude projednávat s prezidentem Trumpem, což naznačuje, že Londýn chce hrát aktivní roli při definování budoucího bezpečnostního rámce Evropy.
Britsko-americké jednání v příštích dnech může mít zásadní dopad na směřování evropské bezpečnostní politiky, a právě Londýn se zdá být tím, kdo chce přebrat iniciativu.