4. prosince 2024 - 07:30
Celá léta jezdil na dva henleinovské, později nacistické zámky, a to do Hrušovan nad Jevišovkou, a do blanenských Lysic. Majitelé těchto zámků byli zásadně protičeskoslovenští - majitel Hrušovan (německého Grussbachu pozdějších tzv. Sudet) byl kutý henleinovec a později nacista, hrabě Khuen-Belasi-Lützow, který se od monarchisty dopracoval k nacismu a byl po osvobození odsouzen za vzpouru své henleinovské jízdní divize proti ČSR. Majitel Lysic byl Albrecht Boguslaw Dubsky, henleinovec a pozdější nacista, komisař pro němectví na panství Lysice, příbuzný nacistů Dubskych z Hoštic, odsouzený po osvobození a vypovězený z ČSR do Rakous. Alois Serényi na oba zámky jezdil od třicátých let až do roku 1945. Nejdříve s první, a poté s druhou manželkou. Nevěřící se ptá - dokažte to! Důkaz jednoduchý.
Při historickém průzkumu - který kompetentní orgány neprovedly! - jsme narazili na neprůstřelný důkaz.
Na projevy osobnostní vůle šlechticů - na podpisy v zámeckých návštěvních knihách obou zámků. Neznám právníka, který by takové projevy osobnostní vůle ke styku s henleinovci a nacisty popřel. Tyto knihy chová státní archiv. Jsou úředně ověřeny. Finito.
Existují ovšem další důkazy.
Především úřední protest proti udělení čs. občanství hraběti Aloisu Serényimu z roku 1945. Tehdy předseda MNV Lomnice, což bylo druhé panství Serényiho vedle Luhačovic, protestoval proti udělování čs. občanství jak hraběti, tak i jeho dcerám. Přitom dcery byly členky RAD - Reichs Arbaits Dienst, kterým se chlubily, a jedna z dcer dokonce jako nezletilá na Hitlerovy narozeniny vstoupila do NSDAP (dokázal to brněnský badatel dr. P. Stehlík v knize, kde publikoval registrační kartu NSDAP dcery s registračním číslem NSDAP). Předseda MNV Lomnice dále potvrdil, že hrabě ani dcery a manželky nehovořily řádně česky, měly německou výchovu vychovatelky von Sporn a nacisty Zeitsbergera - a děti posílala rodina zásadně do německé školy v Brně - a tato fakta vyšetřovací komise ONV Uherský Brod zcela pominula již roku 1945! Protest je úřední listina se všemi náležitostmi a chová ji opět státní archiv.
Další důkaz nadržování germanizaci na panství Lomnice je německy psaný dopis v době ohrožení republiky, hraběte Aloise Serényiho kandidátu správcovství panství, henleinovci a později nacistovi Kowařowskymu. Ten se později stal na další písemný příkaz hraběte Aloise Serényniho hospodářským inspektorem panství a založil v místě nacistickou buňku.
Hrabě, který se v Luhačovicích stal akcionářem a místopředsedou správní rady Lázní Luhačovic, pozdravil vstoje s bratrem Rudolfem, členem správní rady, odkaz Heydricha a sliboval věrnost Říši podle zápisu správní rady. To vše ovšem vyšetřovací komise ONV Uherský Brod opět pominula.
Co se tehdy stalo, že pan hrabě nakonec byl osvobozen z vyšetřování? Toto.
Vyšetřovací komise ONV Brod zkoumala pana Serényiho podle nesprávného dekretu č.16/1945 Sb. Proč? Protože takto mohl být pan Serényi osvobozen!
Proč?
Dekret 16 ukládal sankce vůči válečným zločincům a funkcionářům nacistických složek. A toto pan hrabě Serényi ke své cti nikdy nebyl. Byl podle dalších zpráv vyšetřovacích referentů Luhačovic pouze údajně "člen NSDP bez funkce" a rovněž údajně člen nacistické složky Volksturm. A na to se dekret 16 nevztahoval.
Co zkonila vyšetřovací komise ONV Brod, a kdo tedy byl hrabě Alois Serényi?
Za první, komise měla povinnost prověřit členství hraběte Aloise Serényiho v NSDAP a ve Volksturmu, jak to hlásil referent bezpečnostní komise lázní. Nehnula prstem.
Za druhé, komise si měla opatřit vyjádření MNV Lomnice o chování rodiny a hraběte na druhém panství. Nehnula prstem.
Za třetí, komise si měla opatřit zprávy o netečnosti hraběte k žádostem o pomoc před Němci dvou luhačovických občanů, kterou hrabě - na rozdíl od údajné pomoci jiným - vědomě odmítl s tím, že nemůže podporovat komunisty. Komise nehnula prstem.
Za čtvrté, komise měla prověřit činnost hraběte ve správní radě s jeho bratrem, a 4procentní dividendy z činnosti lázní z Heydrichova daru lázním na pobyt otrockých dělníků zbrojovek. Komise nehnula prstem.
Za paté, komise měla prověřit spolupráci Aloise Serényiho s baronem Uxküllem, funkcionářem Neuratha pro hospodářský a cizinecký ruch, publikovanou i v protektorátním tisku. Komise nehnula prstem. Vzato z pohledu právního, komise projevila HRUBOU NEDBALOST ŘÁDNÉHO HOSPODÁŘE vzhledem k k zjištění dokladů o nacistické příslušnosti vyšetřovance a vzhledem k zajištění konfiskace majetků, připadlých dekretálně státu (později samosprávě). Toto se opakovalo i po převratu 1989 vzhledem k tzv. restituci.
A tak bychom mohli pokračovat i dál, ale to nechejme na jednání kompetentů.
Pravdou je, že zastupitelstvo Luhačovic se po dlouhé době odhodlalo podat trestní oznámení na rozhodnutí jistého ministerského úředníka, jenž způsobil, že úřednice Krajského úřadu Zlín nakonec povolila a udělila čs. občanství in memoriam zesnulému Aloisu Serényimu, cože vedlo k restituci potomků z rodu Thienen-Adlerflycht (jejichž jeden člen je rovněž podepsán na zámku Emmahof v Hrušovanech u nacisty Khuena-Belasi-Lützowa).
Tato restituce poškodila vážně nejen město Luhačovice, Lesy české republiky, ale i místní podnikatele.
Co činily orgánové na trestní oznámení? Zatím je odstrkují od sebe a přehazují jako vřelý brambor. Dnes ovšem již značně vychládající...
Takže na otázku, kdo byl hrabě Alois Serényi můžeme zatím odpovědět takto.
Byl to souběžec III. říše (podle terminologie Mezispojenecké kontrolní komise "Mitlaufer"), podle nás legionářů kolaborant říše, i když v žádném případě válečný zločinec.
Takže se na něj dodnes vztahují například dekrety 12, 33, 100 a 108 - a právě tyto dekrety, které by vedly ke ztrátě čs. občanství a konfiskaci celého majetku, komise ONV Brod neuplatnila. A když Alois Serényi v roce 1948 podruhé, tentokrát úspěšně, uprchl do zahraničí, už se pak nic nezkoumalo.
A nezkoumalo se řádně do všech důsledků ani v letech po převratu 1989 - a následek je nepravá restituce, která obrovsky poškodila samosprávu i občany.
Nebo si máme myslet, že naše orgány se budou stále v této věci chovat jako ve filmu "Srdečný pozdrav ze zeměkoule", kde se dva mimozemšťané ptají, co budou dělat jejich nadřízení, a sami si odpovídají " No, vždyť je znáte! NIC."
Zdroje:
Jiří Jaroš Nickelli, Tajemství Neurathovy knihy, Líšeň 2024.
Tam další zdroje, literatura, citace.
Jiří Jaroš Nickelli, Proč Serényiové volili jako dočasný úkryt před Sověty Lysice,
České národní listy, 2023.
Petr Stehlík, Skandální pozadí velkých restitučních kauz šlechty, Brno GARN 2003, zvl.str.107 - Registrační karta NSDAP Leopoldine Serényi.
(Poznámka: kniha je autoru tohoto článku těžce nepřátelská, obvinění autor prohrál soudně...Nicméně soudím, že v kauze Serényi se autor nemýlí. Pro nestranný pohled ji cituji. JJN. )
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)