Na dně propasti Macocha byla v sobotu nalezena mrtvá žena, kterou je podle dostupných informací paní Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z prosince 2023. Jen několik dní před její smrtí navíc zmizel z veřejného prostoru její billboard s ostrým vzkazem směrem k vládě, policii a ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi.
Billboard s textem „21.12.2023 Vláda a PČR – I vy máte na rukou krev našich dětí, když lžete!!!“ stál na silnici I/57 za novojičínskou částí Bludovice. Šimůnková tímto způsobem protestovala proti závěrům policejního vyšetřování tragické střelby, při níž David Kozák. zavraždil 14 lidí, včetně její dcery Elišky. Kritizovala především postup policie před útokem a veřejná vyjádření ministra Rakušana i policejního prezidenta Martina Vondráška. Podle ní policie chybovala, když nedokázala útočníka zadržet dříve, a tragédii šlo zabránit.
„Myslím, že jí štvalo především to, jak to celé vyšumělo. Hodně spoléhala na sněmovní vyšetřovací komisi,“ řekli redakci Echo24 krajský zastupitel Martin Herman (ANO), který s paní Šimůnkovou komunikoval.
Na další tragickou událost zareagoval na sociální síti facebook také advokát a předseda strany PRO Jindřich Rajchl, který byl též s paní Šimůnkovou v úzkém kontaktu.
„Paní Lenka Šimůnková, maminka Elišky, která v sobotu dobrovolně ukončila svůj život, se na mě obrátila vloni v létě. Setkali jsme se v restauraci u nás v Troje a asi 2 hodiny si povídali. Špatně pohybovala levou rukou kvůli zranění šlach, které si způsobila při prvním pokusu o odchod z tohoto světa. Ještě horší jizvy ovšem měla na duši. Její bolest byla až hmatatelná a když mi sdělila, že poslední sms, kterou od Elišky dostala v době, kdy už její vrah číhal na fakultě, zněla "maminko, ještě se třikrát vyspíme a budou Vánoce", tak se otevřeně přiznám, že se mi orosily oči.
Od té doby jsme se viděli několikrát, naposledy na výročí střelby přímo před budovou FFUK, kde organizovala videomapping s fotkami a jmény obětí, které po hříchu na kamenném památníku před budovou zcela chybí.
Seznámila se tam i s mojí ženou a dlouho si povídaly. Skončilo to tím, že obě plakaly. A včera, když se moje Janička dozvěděla tu strašnou zprávu, tak měla slzy v očích znovu. Oba nás to zasáhlo. Věřili jsme, že to nevzdá a tak nás zpráva o jejím skonu hluboce zasáhla. A bolí to ještě teď.
V ten samý den, kdy jsme se osobně viděli naposledy, jsme ještě natočili rozhovor, jenž jsem publikoval na své FB stránce. Opravdu stojí za poslechnutí.
Vyměnili jsme si stovky zpráv a mnohokrát jsme si volali. Sdělovala mi, jak na ni různé podivné osoby tlačí, aby svou snahu o vyvození odpovědnosti vůči ministrovi vnitra Rakušanovi a policejnímu prezidentovi Vondráškovi vzdala. Jak jí tito lidé nepřímo vyhrožují. Ale především o tom, jak je zoufalá z toho, že není schopna prorazit bariéru mlčení a získat odpovědi od těchto dvou hlavních šiřitelů lží a polopravd. Opravdu ji nešlo o pomstu, nýbrž o spravedlnost. O spravedlnost pro její milovanou Elišku.
Zprávu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny považovala za frašku. Jak mi sama řekla - poslanci pětikoalice se postarali o to, aby ty hlavní otazníky zůstaly nezodpovězeny.
Bojovala dál, zaplatila si dokonce billboard u Nového Jičína se vzkazem pro Rakušana, Vondráška a Matějčka, že i oni mají na rukou krev. Zcela nepřekvapivě se zjistilo, že onen billboard "nesplňuje technické podmínky", a byl proto odstraněn.
Když jsem jí odepsal, že je to až odporné, jak se snaží celou věc ututlat, tak mi na to odpověděla "nevím, co si o tom všem již mám myslet". Tuhle zprávu jsem od ní dostal minulý čtvrtek. Dva dny před tím, než jí na její statečný boj došly síly.
Je pochopitelné, že většina příspěvků na sociálních sítích bude nyní vzpomínat na její snahu zjednat pro svou dceru spravedlnost a bude nasměrována právě vůči těmto třem hlavním protagonistům (Rakušan, Vondrášek, Matějček), kteří kvůli své kariéře zametali vše nepohodlné pod koberec.
Psali jsme:
Já osobně ale cítím za sobotní tragédii spoluodpovědnost. Svou osobní, i nás všech, kteří víme, že v téhle kauze opravdu něco pořádně páchne. Neudělali jsme totiž dost.
Když se v Srbsku zřítila nádražní budova postavená fušérsky a za velmi podezřelých okolností (pravděpodobná korupce u veřejných zakázek), vyšly do ulic Bělehradu statisíce lidí.
A co jsme udělali my? I přesto, že jsme věděli, že nám neříkají pravdu, tak jsme si zase jen stěžovali na sítích. Ani tahle tragédie nás nedokázala vybudit k tomu, abychom se všichni zvedli a řekli, že už těch Rakušanových a Fialových lží máme plné zuby a ať už konečně táhnou a přestanou ničit morálku a spravedlnost v naší zemi.
Dnes je mi strašně smutno. Ale přesto chci bojovat dál. Musím. I za Lenku a její Elišku. A doufám, že nebudu sám. Že nás možná právě tato nejvyšší oběť, kterou paní Šimůnková položila na oltář spravedlnosti pro svou dceru, konečně nakopne k tomu, abychom zvedli zadky a začali zbytečných řečí něco dělat.
Já za sebe skládám veřejný závazek, že pokud mě ve volbách vyšlete jako svého zástupce do Sněmovny, tak budu iniciovat otevření celého případu a objasnění všech podivností, které tento případ obestírají.
A věřím, že vy nás přijdete podpořit svou přítomností na všechny akce, které budeme v nejbližších měsících proti současné vládě pořádat. Jedná se o absolutní minimum, které může každý z nás pro Lenku, Elišku a spravedlnost pro ně obě udělat.
Já osobně to cítím jako svou povinnost. Jako povinnost odčinit to, že jsem neudělal dost pro to, abych té sobotní tragédii zabránil.
Nebudu naříkat, ale budu dělat ještě víc pro to, aby se naplnilo to, o co Lenka usilovala nejvíc - tedy aby vyšla najevo celá pravda o tragédii z prosince 2023 a aby ti, kdo lhali, nesli za své mlžení odpovědnost.
Měl jsem ji totiž opravdu rád. A proto udělám vše pro to, abych jí tohle její přání splnil.
Děkuji každému, kdo nezapomene a přidá se k tomuto úsilí. Ona si to opravdu zaslouží. Čest její památc,“ zakončil svůj emotivní příspěvek na síti facebook Rajchl.
(jar, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
