Brněnská primátorka na kokainu a arogance moci. Brno má nové logo, v němž bílé pruhy mezi jednotlivými písmeny nahradily lajny a hromádky kokainu. Stejně tak v logu ODS po úpravě přibyly symbolicky vyhlížející tři pruhy a návrh na nový slogan: nalajnujeme vám budoucnost. Tyto a mnohé další internetové vtípky vznikly kvůli fotce brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) s bílým práškem. Jak to již v podobných případech bývá, lidová tvořivost jede po průšvihu veřejně známé osoby na plné obrátky. Na fotografii brněnské primátorky Markéty Vaňkové s bílým práškem zareagovali špičky její domovské ODS. Podle šéfa poslanců a člena předsednictva strany Marka Bendy bylo Brno vždy lehce alternativním městem a celá kauza kolem Vaňkové je jen „zbytečnou letní bouří ve sklenici vody“. Místopředseda Alexandr Vondra záležitost označil spíše za „etickou“.
Vy jste z Moravy, a tak se musím zeptat, je podle Vás Brno alternativním městem a případně v čem?
Já myslím, že to není Brnem, ale prostě tím, že naše novodobé elity jsou ze stejného kadlubu napříč celou republikou. Hlavní město Moravy pak má jen tu "smůlu," že se to tam nejsnáz vykecá. Koneckonců, jaký je rozdíl mezi Markétou Vaňkovou, kterak šňupe a Markem Bendou, který v tom nevidí žádný problém a nemá pocit, že město řízené narkomankou by třeba mohlo být špatně vedeno? Prostě se jen s úžasem dozvídáme, že kokain je ve vládních kruzích běžnou pomůckou.
Ale alespoň víme, proč ta liberální demokracie drhne a s ní drhne i hospodářství, státní rozpočet, zahraniční politika i prestiž naší země. Už víme, proč nám vláda připadá, jako parta chovanců z bohnické léčebny. Už také víme, že hlídací psi demokracie nehlídají a nejspíš také fetují. Možná jsme v tom boji proti narkomafiím zapomněli, že všichni ti drogoví králové jsou bohatí jen díky tomu, že si to svinstvo kupují ti, kteří by proti němu měli bojovat.
Zajímalo by mě, jak by se tyto špičky ODS vyjadřovali, kdyby byl na fotce přistižen někdo z opozičních lídrů, třeba Andrej Babiš, Tomio Okamura či Jindřich Rajchl. Myslíte si, že by se o tom psalo také jako o „zbytečné letní bouři ve sklenici vody“?
Vzhledem k tomu, že na Jindrovi Rajchlovi novinářům vadily i jeho boty nebo snubní prstýnek jedné účastnice demonstrace, tak bych řekl, že kdyby ho vyfotili, jak si chystá lajnu, tak už by stál před soudem za přechovávání omamných a psychotropních látek a možná už by soud i vynesl rozsudek. Kdyby takhle vyfotili Babiše, tak by Milion chvilek nejspíš už dělal demonstrace a Mirka Němcová by byla patřičně zděšena. Následný soud by se táhl deset let, jednání by byla naplánována jako náhodou právě na období těsně před volbami, novináři by šťourali v Andrejově dávné i nedávné minulosti a Václav Moravec by vyzpovídal všechny odborníky na drogovou problematiku. To by si najednou všichni novináři vzpomněli, že je třeba hájit demokracii.
Možná proto tu jde všechno do háje. Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi.
Mě to připadá jako klasická arogance moci. A kupříkladu v klasické řecké mytologii je arogance fatální chybou, která nevyhnutelně vede k tragédii. Bez ohledu na to, jak obdivovaný hrdina je, každý smrtelník, který se odváží chovat se jako bůh, je nakonec potrestán. Tato starobylá lekce, jak se zdá, se stále zapomíná a lidstvo si ji nikdy nevzalo k srdci. "Elity" každé generace si lžou, že jsou nadlidé, zásadně odlišní od těch, které považují za podřadné. Ale realita je taková, že nejsou. Jakékoli trápení, které sužuje obyčejné lidi, si nakonec přijde i pro ty, kdo vystavěli extravagantní svatyně, jež se pokoušejí konkurovat hoře Olymp. Čeká podle Vás naší vládní elitu podobný konec?
Jaký konec čeká naše vládní elity, to opravdu nedokážu předpovědět, ale troufám si tvrdit, že dělají všechno pro to, aby to byl konec ošklivý, náhlý a málo demokratický. To hlavní, co naše elity porušují, je společenská smlouva. Každý den dodávají lidu další důvod, aby jim vypověděl poslušnost. Dovolil bych si jim připomenout, že na rozdíl od svých předchůdců, co už jsou na smetišti dějin, nemají žádnou armádu ani policii, která by je ochránila. Navíc vyprázdnili arzenály i státní pokladnu. Sice podepsali obrannou dohodu s USA, ale světový četník v poslední době docela nestíhá a v nejbližších letech se to určitě nezlepší. U moci je nedrží evropské hodnoty, byť si to myslí. U moci je drží to, že lidé mají práci, v obchodech je zboží za přiměřenou cenu, pohotovost funguje, v zimě je doma teplo a když někdo zastaví na semaforu, tak ho neokrade nějaký gang. Dělají všechno pro to, aby nic z toho nedokázali zajistit. A já vím, že lid už delší dobu přemítá, jestli henty elity vůbec k něčemu ještě potřebuje.
Zaujala mě také nová zpráva ministerstva vnitra o antisystémových hnutích, kde se můžeme dokonce dočíst i o "kvazimediální scéně". Evidentně přišli na to, že se v naší společnosti něco pohnulo a že proces odpadání od mainstreamu je jednosměrný a nevratný. Minule jsem se Vás ptal, zda-li se bojí více vláda občanů, nebo občané vlády. A také v jakém bodě se nyní nachází Česká republika. Řekl jste, že se nacházíme v hybridním bodě. Po vydání zprávy ministerstva vnitra mi přijde, že se to od toho hybridního bodu začíná posouvat do situace, kdy se vláda bojí více občanů než občané vlády. Jak to vidíte dnes? Jsme stále v tom hybridním bodě, nebo už alespoň o trochu dál?
Jak vidno, už i u Rakušana na ministrerstvu si všimli, že se tu urodilo něco nového, co během jednoho roku zastínilo všechna starší protestní hnutí. Dokonce už si museli vymyslet termín "kvazimediální scéna." Prostě zjistili, že Česká televize táhne čím dál tím míň a takřka všechny noviny jsou ve ztrátě. Do toho zjistili, že influenceři ze sociálních sítí jsou naopak v zisku, jejich dosah roste a jejich náklady jsou proti mainstreamovému mediálnímu domu směšně nízké. Vlastně už zbývá jen jediné - aby se to potvrdilo i ve volbách.
Psali jsme:
Jak jsme se bavili o pár odstavců výše - velká média ke kokainové kauze mlčí... ale stejně o ní ví celý národ. Ano Vítku, národ to ví díky kvazimediální scéně. Já vím, že se ti takoví hlídací psi demokracie nelíbí, ale nic s tím neuděláš. Fakt ne.
Víte, neřekl bych, že se vláda už víc bojí občanů, ale řekl bych, že vláda se už bojí víc než občané. Zatím se tam ve Strakovce zřejmě nebojí toho, že by jim dav přišel vylomit dveře, ale začínají se bát vývoje v celé Evropě. Macron má v poslední době hrozně chcimírské myšlenky, v Německu posiluje AfD. Na Slovensku vyhraje volby asi Fico, v Rakousku nejspíš Svobodní... Italové už jsou jednou nohou mimo evropské hodnoty, Poláci sice podporují Ukrajinu, ale z důvodů, které se Fialovi brzy vymstí. Ukrajina i přes pomoc NATO nevítězí, Rusko i přes proklamovanou izolaci neprohrává.
Připadá mi to, jako když se Napoleon vrátil z exilu na Elbě a vyrazil na Paříž. Nejprve to byl usurpátor a démon... ale jak postupoval, proklamace se zmírňovaly a nakonec věrná Paříž vítala svého osvoboditele. Letos ještě Rakušan psal o kvazimediální scéně. Za pár let bude nějaký jeho nástupce žebrat na Prvních zprávách o rozhovor, protože mu bude jasné, že bez jejich podpory ve volbách neuspěje.
Z historie víme, že pokaždé, když se "elita" dostane k moci a zneužije ji, přijde odpor. A když je starý systém svržen, přichází čas na rekonstrukci. Odpovědnost za tuto rekonstrukci spočívá na bedrech lidu, který se postavil proti nespravedlnosti a tyranii. Výzva pro běžné lidi tedy spočívá v tom, jak se vyrovnat s touto historií a jak se z ní poučit. Budou muset najít způsoby, jak se vyhnout pastem a chybám, které předcházely. Budou muset najít způsoby, jak vytvořit systém, který respektuje práva a svobody jednotlivce, zatímco také podporuje dobro společnosti jako celku. V konečném důsledku, běžní lidé mají moc a zodpovědnost za vytvoření lepšího světa pro sebe a pro své děti. To je nejen možné, ale je to také nezbytné. Protože pokud se z historie něco naučíme, pak je to fakt, že lidé nakonec vždy zvítězí. Máte pro čtenáře nějakou radu, jak se s touto výzvou vypořádat a vyhnout se všem těm pastem a chybám, které předcházely?
Víte, revoluce zpravidla nezačínají tím, že by lidé chtěli něco zlepšit, ale prostě už nedokáží snést neustále rostoucí zpupnost mocných, útlak a zhoršování životní úrovně. Ne každá revoluce zvítězí a ne po každé revoluci se situace ve společnosti zlepší. To je podle mě první past. Nejít do revolty s tím, že už přece nemůže být hůř. Zpravidla hůř být může a o hodně.
Dalším nepřítelem každé pozitivní změny je spěch. Ten pak víc boří než tvoří. Všude v Evropě je vidět, že se vyčerpávají myšlenky a hodnoty, které společnost dovedly do současnosti. Stejně tak je vidět, že stávající elity nemají recept na vyřešení nahromaděných problémů. Společnost se pohybuje v bludných kruzích, kdy vlastně nikdo nic nemůže udělat, protože tím něco porušuje a zasahuje do něčích práv, nikdo nemůže nic říkat, protože to je předsudečná nenávist a tak zůstává nedotčená jen schopnost udržet se u koryta. Zbytek je už jen otázka času. Současný svět se nám sice vyčerpává, ale stále ještě víceméně funguje. Měli bychom dělat revoluci až ve chvíli, kdy nám (nebo někde v okolí) bude fungovat něco nového.
Dost často se setkávám s nářky, že Češi jsou ovce a nechají si všechno líbit. Že jinde by už dávno hořely ulice. To je asi pravda, ale nevšiml jsem si, že by hořící ulice v Paříži nějak zlepšily tamní situaci. Mně se naopak líbí český pragmatismus. K čemu dělat revoltu, když jsme se ještě neshodli, kterým směrem se vydat. K čemu vytloukat výkladní skříně, když se nové elity ještě neosvědčily. Už v roce 89 jsme dělali revoluci skoro poslední... ale také jsme při ní nejméně ztratili. Z některých vymožeností komunistického režimu žijeme dodnes.
Teď je čas formování kontraelit. Čím více času na to bude, tím lepší budou.
(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, foto: red.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
