Postřeh, že pozornost je limitovaný statek, platí zřejmě kromě jednotlivců i pro veřejný prostor a média. Příkladem tu budiž další migrační vlna směřující na starý kontinent, která se letos naprosto ocitla ve stínu války na Ukrajině a energetické krize. A to přesto, že vedle právě ukrajinské složky obsahuje i silnou složku blízkovýchodní, která je sice v absolutních číslech pořád několikrát menší než za první migrační vlny 2015–2016, ale jinak Evropa přijímala víc běženců naposledy v roce 1993, za válek v bývalé Jugoslávii.

V jednotlivých státech EU bylo k polovině listopadu registrováno dohromady 4,7 milionu uprchnuvších Ukrajinců (a v Rusku 2,8 milionu), což pochopitelně hostitelské země zatěžuje natolik, aby ještě byly zvědavé na novou vlnu běženců mimoevropských, zvláště pak ze Sýrie. 

Bohužel je další migrační vlna v plném běhu. Do schengenského prostoru vniklo od ledna do konce října podle hlášení Frontexu 280 tisíc lidí, o 77 procent víc než za stejnou dobu loni. Většina tak jako před šesti lety směřuje do Německa, kde podle čísel ke konci října registrovali 180 tisíc žádostí o azyl (kromě Ukrajinců, těch ve Spolkové republice získal dočasnou ochranu asi milion), což je v porovnání se stejným časovým úsekem loni nárůst o 21 procent.

Hlavním poučením ze současného vývoje je, že vlády, především vláda v Německu, si nevzaly žádné poučení z velké migrační vlny před šesti roky. Základy své azylové politiky nereformovaly, v Německu pořád stačí dostat se na jeho území a pak před nějakým zástupcem státu vyřknout slovo „azyl“ – a je o vás postaráno. Německo i nadále neuplatňuje tzv. Dublin IV, unijní smlouvu, která členskému státu umožňuje vracet běžence do státu, přes nějž do EU vstoupil. Takže Evropa nyní čelí dalšímu návalu migrantů, a to nejen z Ukrajiny, ale i ze Sýrie. 

Mladí Syřané, kteří utekli před válkou v Sýrii do Turecka, se nyní snaží dostat dál na Západ a doufají v lepší život. Podle výpovědí některých migrantů je jejich cílovou destinací Německo, problém však začíná mít i Česká republika. A objevily se i případy, kdy se na nelegálním převozu syrských migrantů podíleli uprchlíci z Ukrajiny, kteří tu mají díky válečnému konfliktu automaticky azyl. 

Policisté ze středočeského dálničního oddělení Rudná a ve spolupráci s policisty z hlavního města Prahy disponovali informací ohledně nelegálního převozu migrantů.

Tato informace se po zastavení vozu skutečně potvrdila. Po otevření dveří se uvnitř zavazadlového prostoru tísnilo celkem dvanáct osob, 9 mužů a tři děti. Všechny převážené osoby si převzaly policisté z Odboru cizinecké policie Středočeského kraje a eskortovali je k dalším úkonům. Jak policisté zjistili, jednalo se o občany Sýrie, přičemž dvě ze tří nezletilých děti cestovaly bez jakéhokoliv doprovodu. Tyto děti si následně převzaly orgány sociálně právní ochrany dětí.

Všem ostatním Syřanům policisté udělili a následně i vydali rozhodnutí o správním vyhoštění z území Schengenu, a to z důvodu nelegálního pobytu na území naší republiky a pobytu bez cestovního dokladu.

Vozidlo, ve kterém se ukrývalo dvanáct nelegálních migrantů, řídil občan Ukrajiny s povolenou dočasnou ochranou na území naší republiky.