Nejsme ustrašený národ. Jen víme, jak to chodí, říká Vidlák

politika

Přinášíme vám další díl pravidelného pondělního cyklu s názvem VIDLÁKŮV OTVÍRÁK. Známý český bloger Daniel Sterzik, který píše pod jménem Vidlák, přináší zamyšlení nad aktuálními problémy naší doby exkluzivně pro server Prvnizpravy.cz.

Nejsme ustrašený národ. Jen víme, jak to chodí, říká Vidlák
Vidlákův pondělní otvírák
21. srpna 2023 - 07:01

Časy se mění jen my zůstáváme stejní. Desítky let nás řídili soudruzi z Moskvy a teď nás pro změnu řídí soudruzi z Kyjeva a Washingtonu. Soudruzi ze Strakovky si mohou gratulovat. Ač všude hlásají, že kolektivní vina je špatná věc, tak se jim po vyvinutí maximálního úsilí podařilo zrušit koncert celosvětově uznávané operní pěvkyně Anny Netrebko, jenž se měl uskutečnit 16.10. v Obecním domě. A díky radnímu Janu Wolfovi už také víme, že se tak stalo na přímý pokyn ukrajinské ambasády. 

Není na čase, abychom se konečně zvedli ze svých gaučů, vyšli do ulic a hlasitě dali najevo, že už té nadvlády a normalizačních praktik vlády máme dost a že chceme pro změnu rozhodovat o České republice my sami?

Pusťte k něčemu libtardy a výsledek se brzy dostaví. Proti Rusku bojují tím, že všechny prozápadní Rusy naženou do Putinovy náruče. Gosudar už dlouhá léta říká, že proti Rusům se na Západě uplatňuje kolektivní vina. Můžete být jakkoliv uznávaní i bohatí, pokud jste Rus, jste pro Západ prostě jen Rusák. A ejhle... pan Pospíšil to potvrdil. Anna Netrebko to teď ví, ta ruská tenistka už to teď ví, stále více Rusů vidí, že nakonec nejlépe se k nim chová ten autoritář v Kremlu. 

Vítek Rakušan podobnou větu torpédoval třicet let omlouvání sudetským Němcům. Kolektivní vina se prostě uplatňovat smí, ale samozřejmě jen na Rusko. Jasné? 


A že se v celé věci angažovala ukrajinská ambasáda a naše suverénní, hrdá a samostatná země sklapla kufry asi tak stokrát víc než Zeman před Putinem, to je jen taková pěkná tečka za tím naším případem. Panu Wolfovi děkujeme a posíláme klíčenku... On to byl vůbec dobrý týden. Málokdy vidíte tak mocnou křeč naší liberální demokracie. 

Před pár dny přitom Anně Netrebko tleskalo vyprodané Buenos Aires. A čekají ji další světová pódia. V září bude vystupovat ve Vídni, Veroně a Berlíně, v říjnu v Paříži a Neapoli a v prosinci v milánské La Scale. „Jen Praha ji nacionalisticky (!) zcenzurovala. Neuvěřitelné ponížení. Ne její. Nás všech!" Těmto slovy to okomentovala senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. V čem je lidově řečeno „jádro pudla“? Jsme skutečně tak nesebevědomý a ustrašený národ, který se při prvním náznaku boje vzdá a zaleze poslušně do kouta?

Dovolím si odrecitovat báseň Jiřího Žáčka: 

Ta země, která rodí kacíře
a uhrančivě krásné zlatovlásky,
kde všichni věří jen své nevíře
a gramofony chrčí Škoda lásky,
kde místo zlata třpytí se jen kyz,
kde příliš často radost hořkne v hoře,
odvěká kořist hrabošů a krys,
kde všechny cesty vedou k Bílé hoře,
kde sprostá lež se veze v kočáře
a pravda s láskou táhnou cestou pěší,
dědičná země kata Mydláře,
kde mřít je těžko a žít ještě těžší –

A přece jsi jí čím dál blíž,
i když ji zapřeš. Nemáš na vybranou.
Neseš ji v sobě, věčný kříž –
svou zemi krásnou, zemi milovanou.

Takhle to je, že? Jsme tady uprostřed Evropy už tisíc let. Osina v zadnici každé evropské velmoci. Možná bychom neměli mít jako národní strom lípu. Víc se k nám hodí vrba. Čím víc nás rvou, tím víc rosteme. Třicet let jsme okrádáni a pořád je co krást. Po staletí nemáme žádné územní požadavky. Naše mytologie neobsahuje touhu po celoevropské velikosti. Všichni ostatní ve svých hymnách zpívají, jak povstanou a zvítězí, zatímco my zpíváme o kytičkách a jak je tady krásně. Vymysleli jsme si řeč plnou jinotajů a dvojsmyslů. Naučili jsme se číst mezi řádky.

A pořád jsme tady. Jiné národy už dávno zmizely z dějin, my jsme tu pořád. Lid, který umí přežít čtyři století bez vlastního státu i vlastního školství. Lid, který dokázal uchovat a obnovit svůj jazyk díky knihám schovávaným na půdě. Vzpamatovali jsme se z nejtěžších proher, přežili jsme monarchy, diktátory i tisícileté říše. 

Ne, nejsme ustrašený národ. Jen víme, jak to chodí. V naší historické paměti je toho hodně. Jeden agilní Pospíšil se v tom ztratí. 

Senátorka Hamplová jakožto renomovaná právnička ještě napsala ke zrušení koncertu z pohledu práva: „Vydírání, zneužití pravomoci, jednání v rozporu s ústavním pořádkem. Kladu si otázku, zda žijeme ještě v právním státě Přečetla jsem si, co říkají o zrušení koncertu všichni zúčastnění. A z pohledu čistě právního jde o vydírání pořadatelů v přímém přenosu. K tomu byla způsobena vysoká škoda (pořadatelům), kteří se sami neztotožňují se zrušením koncertu, ale ustoupili pouze tlaku pražských politiků; ti se tím ale mohli dopustit zneužití pravomoci úřední osoby.

Mezi tyto pravomoci totiž rozhodně nepatří doporučovat formou politického tlaku za využití politické funkce třetím osobám na základě tzv. sankčního seznamu cizího státu, kterého umělce mají či nemají nechat vystoupit, tedy nechat jej vykonávat své povolání.

Současně je dané jednání v rozporu s naším ústavním pořádkem, jehož součástí je Listina základních práv a svobod, jehož citace je též jednoznačná a vylučuje aplikaci jakékoli kolektivní viny a projevů nacionalismu a diskriminace ve vztahu k výkonu povolání kohokoliv včetně umělců na základě národnosti nebo politického smýšlení ( … ) Kdybychom žili v právním státě, dané jednání by bylo důvodem pro zahájení trestního řízení už na základě toho, co bylo publikováno,“ popsala zrušení z pohledu práva Jana Zwyrtek Hamplová. Vydírání? Zneužití pravomoci? To už je vážně „silná káva“. Žijeme podle Vás ještě v právním statě?

Jestli žijeme v právním státě? Myslím, že o tom stále více lidí docela pochybuje. Definice právního státu, to je úkol opravdu spíše pro právníky a filozofy, takže já bych spíš řekl, že lidé prostě přestávají věřit, že ten stát a režim je tady pro ně. Naopak mají stále více pocit, že oni jsou tu pro ten režim. Když někde přibývá kacířů, tak oni opravdu neřeší filozofické nebo právnické jemnůstky. Jsou prostě naštvaní, nechtějí, aby to takhle pokračovalo dál a dožadují se změny. Když jí dosáhnou, nějaký historik to pak opatří definicemi. 

Psali jsme:

Ale jak vidno, nejsme v tom sami. Němci jsou teď docela vyřízení z výzkumu, který potvrzuje, že ani disciplinovaný Němec už svému státu nějak moc nevěří a šilhá po hentěch antisystémových stranách. Na Slovensku teď z metod Zuzany čaputové zvracejí i ti, kteří ji volili. Fico už nemusí dělat nic. Stačí jen tu a tam svolat tiskovku a rozhorleně na ní paní prezidentku vybídnout, aby je rovnou zavřela všechny. V Rakousku asi také vyhrají Svobodní, kvůli kterým kdysi řvala celá Evropa, že jsou nepřípustní. Orbán je populární jako nikdy a naší vládě upřímně věří už jen jejich rodinní příslušníci. 

Zaujal mě aktuální průzkum u dílny Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které je součástí Sociologického ústavu Akademie věd ČR, a z něhož vyplývá, že vládě Petra Fialy věří rozhodně jen 2% našich občanů a poslanecké sněmovně věří dokonce jen procento jedno. Advokát a předseda strany PRO Jindřich Rajchl, který svolal na 16.9. do Prahy na Václavské náměstí celonárodní setkání s názvem "Česko proti vládě", k tomu na svém facebooku napsal: „Tomu říkám rekord! Tak hlavně až půjdete příště k těm urnám, tak mějte na paměti Einsteina. Tento geniální vědec totiž kdysi řekl, že očekávat odlišný výsledek při opakování téhož postupu je definičním znakem šílenství. Tak prosím nebuďte šílení - ať se zase za ně nemusíme stydět i po dalších volbách." Do voleb je zatím ještě daleko, ale do 16.9. necelý měsíc. Není to právě příležitost ukázat, že šílení a ustrašení?

Já tam na Václaváku budu, protože nechci, aby vláda dotáhla do konce svoje sliby. Nechci, aby udělali korespondenční volbu, nechci zavádět euro. Nechci, aby pokračovala jejich politika, kdy štveme Čínu, ale továrnu staví Taiwan v Německu. Nechci, aby mi Rakušan okecával novodobé principy kolektivní viny. Nechci, aby se podle těchto principů dělala politika. 

Psali jsme:

Kdybych tam nebyl, tak vlastně dávám vládě mandát, aby pokračovala dál. Kdybych tam nebyl, tak bych jim vlastně řekl, že mi to nevadí. Že rodinná oslava je pro mě důležitější než směřování státu. 

Rád si tam podám ruku s každým, kdo to vidí stejně. 
 
Perlička na závěr. Pomalu končí léto, teploty nad 30 stupňů a lidem hrozí úpal či úžeh. Jedním z příznaků může být celkové přehřátí organismu a zmatenost. Možná to se stalo publicistovi a členovi vládní ODS Ondřejovi Šimíčkovi, který je přesvědčen, že ODS může uspět takovým způsobem, že Petr Fiala bude premiérem i další čtyři roky. A také dodal, že ODS je základním stavebním kamenem demokracie a svobody v ČR a také je pro Českou republiku podobným úhelným kamenem, jako byl TGM (Tomáš Garrigue Masaryk) pro Československo. Co na to říkáte? Úpal, úžeh či arogance moci toho nejvyššího kalibru?

Spíš to bude ještě nějaký zbytek drog z toho mejdanu u Markéty Vaňkové. Modroptáci jsou základním stavebním kamenem demokracie... Úhelný kámen pro Českou republiku. Čeho já se ještě nedožiju... Tohle musela být lajna přes celý stůl... na takové zatemnění mozku sluníčko nestačí. Tohle není arogance moci, to se prostě jen nepotkal rozum s ústy. 

(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, foto: red.)


Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?