Francouzký prezident Emmanuel Macron v pondělí po osmi letech od svého prvního setkání s Donaldem Trumpem opět zavítal do Bílého domu. Tentokrát už ne jako „evropský Trumpův našeptávač“ („Trump Whisperer“), ale jako zkušený státník, který se snaží omezit škody v transatlantických vztazích. Hlavním tématem jednání byla Ukrajina a možnosti dosažení míru. Zatímco Trump trval na co nejrychlejším ukončení války, Macron zdůrazňoval nutnost dlouhodobých bezpečnostních záruk, a to především ze strany USA, uvedl britský server UnHerd.com.
Přátelská atmosféra mezi oběma prezidenty nebyla ničím novým. Od jejich prvních schůzek v roce 2017, včetně památné návštěvy Trumpa v Paříži na Den Bastily, Macron usiloval o to, aby získal Trumpovu důvěru a využil osobního vztahu k hájení evropských zájmů. Média si tehdy oblíbila termín „Le Bromance“ a analyzovala pevné stisky rukou či okázalé projevy přátelství mezi oběma lídry.
Jedním z klíčových bodů jednání bylo dosažení míru na Ukrajině. Macron se snažil Trumpovi připomenout, že Rusko je agresor a že jakýkoli mír musí být trvalý a obsahovat bezpečnostní záruky, a to především od Spojených států. Trump však trval na tom, že chce „mír co nejdříve a za každou cenu“, přičemž otevřeně hovořil i o zájmu USA o ukrajinské suroviny.
Rozdílné přístupy byly vidět i v následné Trumpově reakci. Na své sociální síti Truth Social o Macronových argumentech téměř nepsal, soustředil se pouze na konstatování, že „všichni chtějí válku ukončit“. Tento selektivní výběr faktů naznačuje, že Macronovy pokusy o ovlivnění amerického prezidenta opět narážejí na limity Trumpova politického stylu.
Zatímco v minulosti Macron doufal, že se mu podaří Trumpa „krotit“ a usměrňovat jeho rozhodnutí, nyní si je vědom, že jediná reálná cesta k diplomatickému průlomu vede přes jednotnější Evropu. Paradoxně právě Trumpův nevyzpytatelný přístup a jeho tlak na Evropu mohou Macronovu vizi evropské autonomie pomoci uskutečnit.