Vyjádření Elona Muska a Viveka Ramaswamyho, kteří v Trumpově administrativě vedou nově zřízené oddělení pro vládní efektivitu, vzbudilo velký ohlas. Jejich návrh zakázat práci z domova pro federální zaměstnance s cílem snížit byrokracii o 25 % otevírá důležitou debatu o efektivitě státní správy nejen v USA, ale i v České republice. U nás je otázka efektivity státní správy dlouhodobě aktuální, zejména v kontextu pracovních návyků státních úředníků, to zvláště těch, kteří dojíždějí do Prahy jen na část týdne.

Musk a Ramaswamy argumentují, že práce z domova je „privilegium z covidové éry“, které již nemá v postpandemickém světě své místo. Tvrdí, že zaměstnanci, kteří odmítají pracovat v kancelářích pět dní v týdnu, by neměli být financováni z peněz daňových poplatníků. Tento přístup však vyvolává několik otázek:

1. Efektivita versus flexibilita
Práce z domova v mnoha případech zvýšila produktivitu, zejména u administrativních činností. Návrat k rigidnímu režimu „5 dní v kanceláři“ může být kontraproduktivní. Nicméně, pokud jde o státní správu, je nutné se ptát, zda flexibilita práce nepřechází v laxnost, zvláště u zaměstnanců, kteří pracují na klíčových pozicích.
Musk a Ramaswamy vítají možnost „dobrovolných výpovědí“ jako způsob, jak redukovat byrokracii. Tento přístup sice rychle sníží počet zaměstnanců, ale může vést ke ztrátě kvalifikovaných odborníků. Přenos know-how do soukromého sektoru bez adekvátní náhrady může ohrozit kvalitu služeb poskytovaných státem.

V českém kontextu je reforma státní správy a její efektivity dlouhodobě diskutovaným tématem. Zvláštní pozornost by však měla být věnována pracovním návykům státních úředníků, zejména těch vyšších, kteří bydlí mimo Prahu. Tito zaměstnanci si často zvykli na režim, kdy do hlavního města přijíždějí v pondělí a odjíždějí ve čtvrtek. V dny, kdy nejsou na pracovišti, mají „jakoby home office“. Problém je dvojí:
Čtyřdenní pracovní týden a režim „částečné přítomnosti“ v kanceláři mohou mít negativní dopad na výkon klíčových funkcí státní správy. Zatímco flexibilita je pro některé činnosti vhodná, u klíčových rozhodovacích procesů a řízení agend je nutná osobní přítomnost.
Státní úředníci, kteří fakticky využívají home office mimo oficiální režim, stále čerpají všechny benefity, včetně služebních cestovních náhrad. To je zvláště problematické u vyšších úředníků, jejichž platy a výhody jsou hrazeny z veřejných peněz.

Návrh Muska a Ramaswamyho by mohl být inspirací i pro Českou republiku, pokud jde o následující oblasti:
Česká státní správa by měla zvážit, zda je současný model, kdy část zaměstnanců prakticky kombinuje home office a omezenou fyzickou přítomnost v kancelářích, skutečně efektivní. Přísnější pravidla pro přítomnost v kancelářích by mohla zvýšit produktivitu.
Stejně jako Musk navrhuje snížit počet amerických agentur, i v Česku by mělo proběhnout zhodnocení efektivity jednotlivých úřadů. Mohlo by dojít k redukci duplicitních agend a lepšímu rozdělení kompetencí.

Návrh Muska a Ramaswamyho na zrušení práce z domova otevírá důležitou debatu o podobě státní správy. Česká republika by neměla tento návrh ignorovat, ale měla by se inspirovat jeho klíčovými principy, a to především důrazem na produktivitu, transparentnost a přímou odpovědnost vůči daňovým poplatníkům.