Svět zažívá stále méně sněžení, trend, který je přímým důsledkem klimatických změn. Rok 2023 byl zaznamenán jako nejteplejší v historii, a podle nedávné studie publikované v časopise Nature, se sněhové pokrývky na severní polokouli od 80. let 20. století výrazně zmenšily. Tento nedostatek sněhu má závažné důsledky nejen pro zimní sporty, ale i pro vodní zdroje, které jsou klíčové pro přežití mnoha ekosystémů a komunit.

Výzkum odhalil, že úbytek sněhu se zrychluje s každým stupněm nárůstu průměrných zimních teplot nad minus 8 stupňů Celsia. Tento „sklon úbytku sněhu“ má negativní dopad na sníh a související vodní zdroje, což vede k vyčerpání těchto nezbytných zdrojů. Komunity závislé na sněhu a lyžařská střediska čelí výzvám, když se teploty blíží bodu, kdy i strojově vyrobený sníh se stává neudržitelným.

Konkrétní případ z Jizerských hor, kde tradiční závod Jizerská padesátka byl zrušen kvůli nedostatku sněhu, ukazuje, jak vážné jsou tyto změny. Přestože byl závod přesunut na termín, kdy se v minulosti vyskytovalo nejvíce sněhu, nedostatek sněhu je nyní tak závažný, že ani umělé zasněžování nemusí být dostatečné. Obec Bedřichov plánuje uměle zasněžovat první kilometry běžecké trati, což vyvolává otázky o udržitelnosti a dopadech na místní ekosystém a vodní zdroje.

Zatímco světový šampionát v biatlonu v Novém Městě na Moravě pokračuje na umělém sněhu za vysokých teplot, je třeba se zamyslet nad cenou, kterou za tento boj s přírodou platíme. Umělé zasněžování vyžaduje obrovské množství vody a energie, což vede k dalšímu vyčerpávání přírodních zdrojů a zvyšování emisí skleníkových plynů.

Změna klimatu je realitou, s níží se musíme vyrovnat, a to nejen v kontextu zimních sportů, ale ve všech aspektech našeho života. Adaptace na tyto změny vyžaduje inovativní přístupy a přehodnocení našich priorit. Zatímco umělé zasněžování může poskytnout dočasné řešení pro zachování zimních sportů, je zřejmé, že dlouhodobě není udržitelné z ekonomického ani ekologického hlediska.