Klíma dostal třikrát stejnou otázku a třikrát nebyl schopen odpovědět. Rozhovor vládního zmocněnce pro dezinformace Michala Klímy, poskytnutý Seznam Zprávám, mnohé šokoval. Rovněž kličkováním a neschopností odpovědět na základní věci. Klíma sám vše vysvětluje „krácením“ novináře v jeho odpovědích.

Akční plán pro čelení dezinformacím. Dokument vypracovávaný na Úřadu vlády, který úředníci odmítají ukázat i přes oficiální žádosti.

Podle uniklé pracovní verze má být jeho součástí třeba okamžité vypnutí webu, který vláda označí jako dezinformační, zavedení nového trestného činu šíření dezinformace nebo rozdělování stovek milionů korun pro vybraná média a neziskové organizace. To vše pod kontrolou nově zřízeného odboru Úřadu vlády.

Hlavním tvůrcem má být Michal Klíma, zmocněnec Fialovy vlády pro média a dezinformace. 

„Ve chvíli, kdy bude projednaný, by, myslím, měl být zveřejněný,“ slibuje Klíma s tím, že na rozdělování milionů korun bude podle něj vypracován systém. 

„Zase tak složité to není. Tak jako má stát grantovou politiku v celé řadě jiných oblastí, tak by měl vytvořit i v tomto nějaký grantový systém,“ vysvětloval redaktorovi Seznam Zpráv. 

Příjemcem by měly být třeba neziskové organizace, které budou realizovat mezi lidmi „mediální výchovu“. Jako příklad jmenoval Člověka v tísni a jeho projekt Jeden svět na školách. Sto milionů by mělo jít médiím, a to těm, která budou „nezávislá“. Nezávislá média placená státem, to podle Klímy rozhodně není protimluv. 

„Je to normální systém, jak média bez ohledu na to, komu patří nebo pro koho píšou nebo o čem píšou, můžou dostat peníze na základě toho, že mají nějaký náklad,“ vysvětloval.

Podle jakých parametrů by to mělo být rozdělováno? Na tuto otázku ani po třetím opakování Klíma konkrétně neodpověděl. Nejprve uvedl, že je to „normální záležitost“, při opakování otázky vykládal, jak to funguje v Dánsku, a do třetice odpověděl, že „prostě tím úkolem je ten systém vytvořit.“

Pak ale připustil, že cesta bude podobná, jako když Nadační fond nezávislé žurnalistiky, ve kterém Klíma působil v minulosti, podporoval třeba Forum24.cz nebo Deník Referendum.

Vypínání webů, to je podle něj úkol, který dal Ministerstvu vnitra už Andrej Babiš. Vypnutí osmi webů po začátku války na Ukrajině je podle Klímy třeba chápat podle situace, jaká tehdy byla.

„Vezměte si, za jaké situace ta válka začala. Vladimir Putin den předtím v podstatě oznámil, že považuje za sféru ruského vlivu celou východní Evropu. To znamená nejenom celý bývalý Sovětský svaz, ale i východní Evropu. Nikdo v tu chvíli nevěděl, jestli Ukrajina nepadne za tři dny, jak si Rusové mysleli. A zda nepůjdou dál a nezaútočí na nás. Do toho tady byly weby, které rozšiřovaly ruskou propagandu,“ připomínal.

Jako dezinformace má být podle Klímy definován „obsah, který směřuje k závažnému ohrožení národní bezpečnosti“, přičemž vládní poradce mluvil speciálně o nebezpečí z Ruska.

Novinář se jej pak vyptával, kdo tedy bude určovat hranici dezinformace. 

„To vůbec nikdo rozhodovat nebude, tím se vůbec nikdo nezabývá,“ divil se Klíma. 

Na dotaz, k čemu tedy zákon o čelení dezinformacím bude, pak odpověděl následně. 

„Aby v případě ohrožení národní bezpečnosti, typu vypovězení války, mohl za dané situace někdo posoudit, co je v tom informačním prostoru za dezinformace, a v tu chvíli reagoval,“ prohlásil Klíma. 

Když se debata přenesla k tomu, jak vypínání webu bude probíhat, Klíma řekl, že on ten zákon nepřipravuje, že to připravuje tým na Ministerstvu vnitra. A ani teď není schopen říct, jak je charakterizované to vypnutí, jestli se to týká celého webu. A zopakoval, že je to prostě o posouzení situace.

Povídání vládního zmocněnce, pod jehož patronátem vzniká tato přelomová legislativa, mnohé šokovalo.

„Takhle shrnuté to celé působí jako vlhký sen nějakého stalinisty, ale jestli z našich daní platíme tuhle ‚práci‘ na omezování svobody slova, tak si asi ještě mnohem vyšší daně zasloužíme,“ poznamenal např. novinář Tomáš Jirsa.

Roman Šmucler, prezident Stomatologické komory, zase dodal, že listopad 1989 už byl evidentně dávno. Novinářku Barboru Koukalovou zaujala hlavně pasáž s konkrétním formátem rozdělování peněz. 

„Rozkrádat erár by jim šlo, ale aby tenhle darebák odpověděl na třikrát stejně položenou otázku, to je pro něj problém,“ podivila se Koukalo s tím, že rozhovor podle ní předvedl vládního poradce v naprosto otřesném světle.

Stejná pasáž rozhovoru zaujala i mnohé další. Některé třeba pobavilo, že krátce po této exhibici se Michal Klíma v odpovědi dovolával „zdravého rozumu“.

Poslanec SPD Zdeněk Kettner reagoval vtipem, že nám tu vzniká nová liberální koleda. 

„Přichází k nám cenzura, radujme se,“ napsal Kettner. 

Sám Michal Klíma se k rozhovoru vyjádřil na Twitteru tak, že ukončuje diskusi.

„V tomto rozhovoru vysvětluji čelení dezinformacím. Někde krácením došlo ke zkratce, ale smysl mých odpovědí zůstal. Tím také ukončuji svou diskusi na Twitteru na toto téma. Vše bylo řečeno a nemá smysl to dokola opakovat. Všem slušným diskutujícím děkuji,“ ukončil diskusi Klíma. 

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX