Většina starostů obcí a měst kritizuje úvahy ministra financí Zbyňka Stanjury o zvýšení daně z nemovitosti. Bouří se především kvůli tomu, že by tento dodatečný výnos byl příjmem státu. Mezi stranami vládní koalice zatím ale na zvýšení daně z nemovitosti shoda není.
Daň z nemovitosti je jeden z mála přímých příjmů obcí, na které stát bez patřičného navýšení prostředků přenáší stále další úkoly a povinnosti, tvrdí zástupci samosprávy.
Primátor Zlína Jiří Korec (ANO) ve středu řekl, že je třeba změnit rozpočtové určení daní pro krajská, případně statutární města, protože musí zajišťovat spádové funkce.
„Pokud chce jít stát cestou, že si začne přilepšovat na dani z nemovitostí, myslím si, že většina starostů, starostek a primátorů bude mít značnou obavu, že je to první krok, abychom o tento příjem do budoucna přišli,“ uvedl Korec pro server idnes.cz.
S návrhem ministerstva financí není spokojený ani primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO).
„Místo toho, aby tyto prostředky pomáhaly v místech, kde se vyberou, končí ve státním rozpočtu. Stát na města a obce přehazuje stále více problémů a agendy, prostředky však zůstávají stejné nebo dokonce menší,“ prohlásil Navrátil.
„Máme jednu z nejnižších daní z nemovitosti v celé Evropě. Proto proti zvýšení této daně v principu nic nemám. Nelíbí se mi ale, že by tyto příjmy neměly jít obcím a městům. Obce tyto peníze využívají na úpravy veřejného prostoru a zlepšování infrastruktury přesně tam, kde lidé, kteří platí daně, žijí,“ řekl pro server idnes.cz starosta Třebíče Pavel Pacal (Pro Třebíč).
K zamýšlenému zvýšení daně z nemovitosti se před časem vyjádřil pro kurzy.cz i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který napsal, že zvýšení daně z nemovitosti je v rozporu s předvolebními sliby koalice Spolu, která je hlavní silou nynější vládní pětikoalice. A připomněl, jak se ještě loni vládní představitelé vyjadřovali v tom smyslu, že zvýšení jakékoli daně je po ně tabu.
„Hlavním problémem zvýšení daně z nemovitosti je to, že může dále rozevřít příjmové nůžky mezi třídou vlastníků nemovitostí a třídou nájemníků. Majitelé nemovitostí totiž budou v celé řadě případů úspěšně přenášet vyšší daňové zatížení na své nájemníky, jimž zkrátka o příslušnou částku daně nájem zvýší. Nájemné v Česku nadále roste, na rozdíl od ceny nemovitostí v řadě oblastí. Růst cen nájemného značí, že pronajímatelé jsou stále v poměrně komfortní situaci. Pokud nepřenesou vyšší daň z nemovitosti na své nájemníky celou, přenesou alespoň její podstatnou část," napsal Kovanda.
Také jsme psali:
„Ti vlastníci nemovitosti, kteří ve své nemovitosti sami bydlí, pochopitelně takovýto přenos daňového zatížení uskutečnit nemohou. Zde však navýšení daně narazí na další nepříznivý sociální aspekt. Řada vlastníků nemovitostí v Česku se z důvodu na evropské poměry nadprůměrného podílu vlastnického bydlení rekrutuje z řad třeba nižších středních vrstev nebo vrstev vyloženě chudobných, alespoň tedy chudobných z hlediska výše jejich pravidelného příjmu. Takže opět, zvýšení daně z nemovitostí vedle zmíněné třídy nájemníků nepříznivé zasáhne ty relativně chudé vlastníky nemovitostí. Například starobní důchodce, kteří svoji nemovitost, v níž dožívají, získali „za hubičku“ třeba během vlny privatizací bytového fondu nebo díky restitucím v 90. letech minulého století," dodal hlavní ekonom Trinity Bank Kovanda.
Kovanda také připomněl, že pro příjmově chudé vlastníky nemovitostí, kteří třeba pobírají citelně podprůměrný starobní důchod, je zvýšení daně z nemovitosti pochopitelně daleko palčivějším problém než pro zajištěné vlastníky nemovitostí, a zvláště v současnosti, kdy panuje bezpříkladná energetická drahota a mimořádně vysoká obecná inflace.
(jk, prvnizpravy.cz, foto: red.)
