Setkání dvou silných osobností, jejichž slova i činy začínají měnit architekturu transatlantických vztahů. Italská premiérka s konzervativní vizí Giorgia Meloniová navštívila Bílý dům a zanechala za sebou dojem, který rezonuje napříč Evropou i Spojenými státy. A přestože pro mnohé v Bruselu byla tato návštěva důvodem ke znepokojení, nelze popřít, že šlo o geopolitickou událost roku.
„Je to výjimečná premiérka a odvádí v Itálii mimořádnou práci. Jsme na ni velmi hrdí,“ prohlásil americký prezident Donald Trump po boku své hostky, kterou označil za „jednu z opravdových lídrů světa“, cituje Trumpa italský server Il Giornale.
Meloniová se v odpovědi neváhala opřít o přátelský tón. „Chceme Západ znovu posílit. Věřím v jednotu Západu,“ prohlásila italská premiérka.
Návštěva nebyla jen o úsměvech a pochvalách. Témata jako celní politika, budoucnost NATO nebo válka na Ukrajině ukázala, že Meloniová umí včas mluvit tvrdě, ale i diplomaticky. Ačkoliv se mnozí evropští lídři obávají Trumpovy strategie “America First”, Meloniová se rozhodla čelit mu jako rovná s rovným.
„Myslím, že je třeba mluvit otevřeně a hledat cestu na půli cesty. Nejsem příznivkyní západního nacionalismu, ale můžeme oba vyjít silnější,“ řekla Meloniová.
Zásadní posun však zazněl v tématu války na Ukrajině. Trump prohlásil, že „jsme blízko konce války“ a zároveň nešetřil kritikou ukrajinského prezidenta Zelenského.
„Neobviňuji Zelenského, ale nejsem z něj nadšený. Nedělal dobrou práci. Pokud jste inteligentní, nenecháte se zatáhnout do války, kterou nelze zvládnout,“ prohlásil Donald Trump.
[BANNER[
Meloniová zůstala na své pozici, ale nabídla most k dohodě.
„Invaze proběhla, viníkem byla Rusko. Ale dnes je důležité, že spolupracujeme na dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ řekla Meloniová.
Je těžké přehlédnout, že setkání proběhlo ve zcela jiném duchu než je běžné v kruzích Evropské unie. Meloniová opakovaně zdůraznila, že Itálie je stabilní, s milionem nových pracovních míst, a dokonce oznámila navýšení obranných výdajů na 2 % HDP, což dlouhodobě požaduje právě Washington.
„Evropa ví, že musí dělat víc, a Itálie je připravena,“ prohlásila Meloniová.
A i když kritici v Evropě varují, že Meloniová podléhá trumpovskému šarmu, nelze popřít, že hájí italské zájmy a přitom vnáší nový tón do evropské debaty. Její slova o nových investicích italských firem za 10 miliard dolarů v USA, spolupráci na vesmírných misích nebo o boji proti fentanylu, migraci a revizi evropské imigrační politiky, ukazují, že její agenda je komplexní, a nikoli podbízivá.
Psali jsme:
„Itálie může být naším nejlepším spojencem, ale jen pokud zůstane Meloniová premiérkou,“ prohlásil Trump na konci setkání.
To je silné vyjádření důvěry, ale zároveň výzva celé Evropě. Meloniová v Trumpovi našla nejen spojence, ale i partnera, se kterým je schopná pragmaticky jednat.
Otázkou zůstává, zda zbytek EU bude chtít (a umět) držet krok. Pokud ne, může se stát, že osa Washington–Řím nahradí tradiční Brusel jako centrum skutečného geopolitického dialogu Západu.
„Chci udělat Západ znovu velkým,“ parafrázovala Meloniová Trumpovo známé heslo. A při pohledu na vývoj mezinárodní politiky to nevypadá jen jako slogan, ale jako plán.
(Beneš, Il Giornale, foto: zai)
