Tato starobylá lekce, jak se zdá, se stále zapomíná a lidstvo si nikdy nevzalo k srdci.

"Elity" každé generace si lžou, že jsou nadlidé, zásadně odlišní od těch, které považují za podřadné. Ale realita je taková, že nejsou. Jakékoli trápení, které sužuje obyčejné lidi, si nakonec přijde i pro ty, kdo vystavěli extravagantní svatyně, jež se pokoušejí konkurovat hoře Olymp.

Žádná "elitní" ideologie nezpůsobila tolik utrpení jako komunismus. Tento politický systém je založen na falešné doktríně, která se živí arogancí. "Komunismus začíná tam, kde začíná ateismus," napsal Karl Marx, což naznačuje, že komunismus umožňuje "elitám" sebezbožňování. Tento klam dělá komunismus "přízrakem", který stále "pronásleduje" svět.

Kdekoliv se marxismus projevil, nakonec přinesl smrt a zkázu. Komunistické "elity" věří, že mohou vládnout zemi plné rolníků a zůstat v bezpečí za zdmi svých hradů. Ale tyto hradby se nakonec ukážou jako křehké, stejně jako jakákoli potěmkinovská vesnice vybudovaná z prázdných slibů a lží.

Pokud se tato filosofie ukáže jako pravdivá, všechny tlačítka, které „elity“ tlačí na potlačení svých „podřízených“, povedou k rostoucí opozici. Běžní lidé – ti, kdo nakonec přinášejí zemědělské produkty na stůl, zajišťují energetické zdroje, stojí na stráži před ohrožením bezpečnosti, léčí nemocné a vychovávají příští generaci – nejsou hloupí. Jsou to oni, kteří každodenně pracují, aby si vybudovali lepší život, a kteří každý den vidí, jak jejich tvrdá práce slouží k obohacení „elit“.

Lidé si uvědomují, že světová „vládnoucí třída“ zneužívá pandemii k získání moci. Vidí, jak „elity“ proměňují přírodní katastrofy ve zbraně strachu. Sledují, jak se „velcí technologičtí“ giganti snaží utišit nesouhlasné hlasy. Cítí, jak státní regulace dusí jejich podnikání a omezuje jejich svobody.

Toto vnímání nespravedlnosti se stále více zvyšuje a očekávání odporu roste. Nejprve je to šepot. Poté hlasitější hovor. Nakonec to přeroste v hlasité volání. A konečně, vstoupíme do období otevřené revolt. „Elity“ mohou pokračovat ve své pýše, mohou se pokusit umlčet ty, kteří se postaví proti nim, mohou dokonce věřit, že jsou nad zákonem, ale nakonec budou čelit důsledkům svých činů.

Psali jsme: Petr Hampl: Pohádka o panu Novákovi a privatizaci

Arogance „elit“ nakonec povede k jejich pádu. To je nevyhnutelný výsledek historie. Čím více se „elity“ snaží ovládat a potlačovat své „podřízené“, tím větší bude odpor a tím silnější bude reakce.

Tak jako ve staré řecké mytologii, kde arogance hrdinů nevyhnutelně vedla k jejich pádu, tak i dnešní „elity“ nemohou uniknout svému osudu. Nejsou nadlidé. Nejsou neschopné čelit následkům svých činů. Jsou to pouhý smrtelníci, kteří budou nakonec zodpovědní za své činy.

A nakonec, jak se zdá, je čas, aby se „elity“ poučily z lekcí historie. Je čas, aby pochopily, že jejich činy mají důsledky. Je čas, aby si uvědomily, že jejich arogance povede k jejich pádu. Protože ve finále, není to „elita“, která má opravdovou moc, ale lidé, které se snaží ovládat. A jak historie ukázala, lidé nakonec vždy zvítězí.

Pokud se tedy vracíme k otázce, co přijde poté, když se "elita" dostane k moci a zneužije ji, odpověď je jednoduchá: přijde odpor. Ale co přijde po tomto odporu?

Když je starý systém svržen, přichází čas na rekonstrukci. Odpovědnost za tuto rekonstrukci spočívá na bedrech lidu, který se postavil proti nespravedlnosti a tyranii.

Lidé budou muset znovu vymyslet svou společnost tak, aby se zabránilo opakování starých chyb. Bude to vyžadovat moudrost a odvahu, abychom se postavili výzvám, které přináší tvorba nového světa.

Historie ukázala, že to není snadný úkol. Existuje mnoho příkladů revolucí, které skončily tyranií stejně špatnou, nebo horší, než ta, kterou svrhly. Ale existují i příklady úspěchů. Americká revoluce vedla k vytvoření demokratické republiky založené na principu, že všichni lidé jsou si rovni a mají nezcizitelná práva. Francouzská revoluce, přestože byla násilná a chaotická, nakonec vedla k větší rovnosti a svobodě pro francouzský lid.

Psali jsme: Vláda si vyrábí nepřátele jak na běžícím pasu, říká Vidlák

Výzva pro běžné lidi tedy spočívá v tom, jak se vyrovnat s touto historií a jak se poučit z ní. Budou muset najít způsoby, jak se vyhnout pastem a chybám, které předcházely. Budou muset najít způsoby, jak vytvořit systém, který respektuje práva a svobody jednotlivce, zatímco také podporuje dobro společnosti jako celku.

V konečném důsledku, běžní lidé mají moc a zodpovědnost za vytvoření lepšího světa pro sebe a pro své děti. To je nejen možné, ale je to také nezbytné. Protože pokud se z historie něco naučíme, je to, že lidé nakonec vždy zvítězí.

(böhm, prvnizpravy.cz, foto: red.)