Rozhodnutí pařížského soudu z 31. března 2025, kterým byla Marine Le Pen odsouzena za zpronevěru evropských fondů a s okamžitou platností zbavena způsobilosti kandidovat v prezidentských volbách, vyvolalo otřes nejen ve Francii. Tento akt, mnohými považovaný za politicky motivovaný, rozpoutal živou debatu napříč Evropou: lze soudní rozhodnutí použít jako nástroj k odstranění nepohodlné opozice? A hrozí něco podobného i v České republice?
Francouzský soud nekompromisně potrestal nejen Marine Le Pen, ale i její stranu Rassemblement National (RN). Le Pen dostala čtyři roky vězení (dva roky nepodmíněně), pokutu 100 tisíc eur a pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, a to s okamžitou účinností. RN samotné bylo uloženo zaplatit rekordní pokutu dva miliony eur. Obvinění se týkala používání asistentů europoslanců pro stranické účely v letech 2004–2016.
Ačkoli nebylo prokázáno, že by se Le Pen osobně obohatila, soud označil její roli za „centrální“ a obžalobu za důkaz „obcházení demokratických pravidel“. Kritici mluví o „soudní popravě“ politické konkurentky a o narušení demokratické soutěže. Jak napsal předseda RN Jordan Bardella: „Nejde jen o Marine Le Pen. Popravena byla francouzská demokracie.“
O několik stovek kilometrů na východ čelí obdobné situaci Tomio Okamura, předseda české SPD. V únoru 2025 ho Poslanecká sněmovna vydala k trestnímu stíhání kvůli předvolebním plakátům, které podle policie podněcovaly nenávist vůči etnickým menšinám a migrantům. Soudní řízení bylo zahájeno nejen proti samotnému Okamurovi, ale i proti SPD jakožto právnické osobě.
Sporné vizuály zobrazovaly například tmavého muže s nožem a titulkem: „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“, nebo karikaturu romských dětí s cigaretami a výsměšným komentářem o školní docházce. Policie obvinila SPD z podněcování k nenávisti a šíření rasistických stereotypů. V případě odsouzení hrozí předsedovi SPD až tři roky vězení a straně finanční sankce či dokonce rozpuštění, pokud by soud rozhodl, že její činnost systematicky porušuje zákon.
Okamura se brání slovy, že jde o útok na svobodu slova a kriminalizaci politického názoru.
„Soud má dnes v rukou osud naší opozice. Pokud připustíme, že politická satira je trestná, pak jsme se vrátili před listopad 1989,“ prohlásil šéf SPD Tomio Okamura.
Je možné české opakování francouzského scénáře?
Teoreticky ano. Český právní řád umožňuje soudům nejen trestat jednotlivé politiky, ale v krajním případě i zakázat politickou stranu, pokud její činnost porušuje ústavní pořádek nebo podněcuje nenávist. Rozpuštění strany SPD již bylo v minulosti zvažováno některými právníky i politiky, nicméně Ústavní soud se dosud žádným podobným návrhem nezabýval.
Psali jsme:
Podobně jako ve Francii, i u nás se mohou obžaloby stát zbraní v rukou systému proti silné opoziční straně. Je-li soudce ochoten přistoupit na široký výklad zákona o podněcování nenávisti nebo o zneužití kampaně, může de facto zabránit kandidatuře jednotlivce i celého hnutí. Pokud by byl Tomio Okamura odsouzen ještě před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny, hrozí, že nebude moci kandidovat. A pokud by byla SPD jako celek odsouzena za porušování zákona jako právnická osoba, mohlo by to vést až k jejímu zákazu.
Hrozí „soft totalita“ pod rouškou právního státu?
Západní demokracie se v posledních letech potýkají s fenoménem tzv. lawfare, tedy využití soudního systému k politickému boji. Ať už jde o Donalda Trumpa v USA, Viktora Orbána v Maďarsku, nebo nyní Le Pen ve Francii, scénář je často podobný: justiční systém zasahuje ve chvíli, kdy se opozice blíží moci.
Pokud bude český soud následovat francouzský příklad, není vyloučeno, že voliči SPD přijdou na podzim 2025 o svého lídra i svou stranu. Což by, stejně jako ve Francii, vyvolalo otázku, zda volby bez volby jsou ještě volbami. V demokratickém státě totiž mají o budoucnosti rozhodovat občané, nikoli soudci.
A tak se může stát, že na letošních českých volebních lístcích nebude jméno Tomia Okamury. Ne proto, že by prohrál, ale protože mu vůbec nebylo dovoleno hrát.
(kovář, prvnizpravy.cz, repro: ČRo)
