Francouzský měsíčník Le Monde diplomatique se ve svém článku „Au nom des ingérences“ (Ve jménu zásahů) zamýšlí nad pokrytectvím Západu v přístupu k zahraničním intervencím. Na jedné straně pranýřuje manipulace ze strany Ruska a Číny, na druhé straně ospravedlňuje vlastní zásahy do politiky cizích států pod rouškou šíření demokratických hodnot. Tento dvojí metr podle autora článku nejen podkopává legitimitu Západu, ale také otevírá dveře k dalším destabilizujícím krokům na mezinárodní scéně.
Od pádu Berlínské zdi Západ otevřeně podporuje své spojence a financuje různé iniciativy na podporu neozbrojeného odporu vůči režimům, které považuje za nepřátelské. V poslední době se například Evropská unie zapojila do situace v Gruzii, kde podpořila opozici, jež zpochybňuje výsledky parlamentních voleb z října 2024. Ty sice nabídly široký výběr kandidátů, ale byly poznamenány nepravidelnostmi, které Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) odhadla na 6 % z celkových 1924 pozorovaných případů.
Evropská komise v reakci na údajné potlačení protestů a svobody médií v Gruzii pozastavila speciální režim víz pro gruzínské vládní činitele. Na druhou stranu však článek kritizuje mlčení EU ohledně kontroverzního postupu gruzínské prezidentky Salomé Zourabišviliové, která po prohraných volbách odmítala předat moc svému nástupci a dokonce volala po zapojení armády.
Ještě výraznější je podle článku situace v Rumunsku, kde Evropská unie přivítala rozhodnutí tamního Ústavní soudu zrušit první kolo prezidentských voleb. Hlavním důvodem bylo podezření, že kandidát krajní pravice, který vedl kampaň proti pomoci Ukrajině, byl podporován ruskými manipulacemi prostřednictvím sociální sítě TikTok. Pozdější vyšetřování investigativního webu Snoop ovšem ukázalo, že údajně „ruská“ kampaň byla ve skutečnosti financována vládnoucí Národní liberální stranou (PNL).
Západní reakce na tyto události je podle Le Monde diplomatique důkazem selektivního přístupu. Kdyby byla stejná logika aplikována na jiné případy, jako například na údajnou ruskou podporu Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách v roce 2016, mohlo by to vést až k anulování volebních výsledků.
Psali jsme:
Autor článku zdůrazňuje, že zatímco Západ ostře kritizuje ruské a čínské zásahy do zahraniční politiky, sám se neštítí podobných praktik, pokud to odpovídá jeho geopolitickým zájmům. Takový přístup nejen oslabuje důvěryhodnost demokratických hodnot, ale také vytváří nebezpečný precedent, kdy by manipulace voleb mohla být využita jako zbraň proti politickým oponentům.
V závěru článek varuje, že pokud Západ nezmění svůj přístup a nepřestane používat politiku „účel světí prostředky“, riskuje ztrátu své morální autority na mezinárodní scéně. Jak píše autor, „se stejným principem by bylo lepší volební místnosti rovnou zavřít“.
Tento článek vyvolává otázky o tom, jak dlouho si Západ bude moci dovolit tento rozpor mezi slovy a činy, aniž by tím nepoškodil vlastní hodnoty a důvěru světové veřejnosti.
(bar, LeMonde, repro: TRTworld)
