Hlavní střet se odehrává v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, kde se hraje o nejvíce poslaneckých mandátů.
Koaliční projekt SPOLU měl být ukázkou pravicové jednoty. Měl spojit ODS, TOP 09 a KDU-ČSL do silného bloku, který překlene individuální stranické zájmy a nabídne stabilní alternativu k roztříštěné opozici. Namísto toho se však před nadcházejícími volbami ukazuje, že trojkoalice se mění v arénu zákulisních soubojů o lukrativní místa na kandidátkách.
Strany se zaklínají společnými hodnotami, ale realita je méně vznešená: jde o křesla, vliv a moc. Hlavními hráči v této bitvě jsou ODS a TOP 09, zatímco KDU-ČSL si díky svým disciplinovaným voličům může dovolit luxus pozorovatele. Výsledkem je koaliční přetahovaná, kde už nejde o ideje, ale o to, kdo se udrží v popředí.
Zlomovým momentem se stala Praha, kde chce TOP 09 zopakovat scénář z roku 2021 a udržet Markétu Pekarovou Adamovou jako lídryni kandidátky. ODS ale namítá, že TOP 09 v metropoli neprokázala výsledky odpovídající svému vlivu ve vedení města. „Táhneme za sebou dvě strany, které by samy měly problém dostat se do Sněmovny, a dáváme jim prostor, který si nezaslouží,“ nešetří kritikou náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).
Zatímco se lídři hádají o pořadí na kandidátkách, jeden fakt je neúprosný: současné předvolební průzkumy ukazují, že SPOLU ztrácí. V roce 2021 se mu podařilo oslovit voliče jako silný blok proti Babišovi, ale dnes už takovou mobilizaci očekávat nelze. Voliči jsou unavení, frustrovaní a v některých případech i zklamaní z výkonu vlády.
Když už je jasné, že dohoda o kandidátkách nebude bezbolestná, začínají se ve SPOLU objevovat spekulace o větší podpoře individuálních kampaní. Jinými slovy, pokud se nedá spoléhat na stranické dohody, mohou si kandidáti pomoct sami výzvami k preferenčním hlasům.
To je něco, co dlouhodobě ovládají lidovci, kteří mají v této disciplíně nejlepší organizaci. Ale i TOP 09 si už několikrát kroužkováním pomohla, když jí voliči protlačili politiky z nižších pozic do Sněmovny. Naopak ODS se preferenčním hlasům dlouho bránila, protože její voliči jsou spíše disciplinovaní a volí „podle seznamu“. Nyní se ale zdá, že i v jejích řadách přibývá těch, kteří si uvědomují, že stranická struktura nemusí být jediným klíčem k úspěchu.
Současné spory ukazují, že jednota SPOLU je spíše formální než skutečná. Kandidátky měly být výsledkem strategického plánování, ale staly se bitevním polem mezi jednotlivými frakcemi. A zatímco si ODS a TOP 09 přehazují vinu za napjatá jednání, lidovci zůstávají v ústraní a tiše čekají, až si voliči jejich zástupce sami vykroužkují.