Avšak evropský kontext, a zejména situace v České republice, přináší vlastní specifické výzvy a nebezpečí. Na první pohled se může zdát, že Evropa, díky svým demokratickým tradicím a dlouholeté ochraně občanských práv, je imunní vůči snahám o potlačení svobody slova. Realita však ukazuje, že evropské elity stále více využívají nástroje, které mají za cíl kontrolovat tok informací a umlčet nepohodlné názory. Často se to děje pod rouškou boje proti dezinformacím a ochraně veřejného zdraví nebo klimatu, ale pod povrchem jde o něco zcela jiného - upevnění moci a omezování svobod, na kterých je demokratická společnost postavena.
Česká republika, i když je relativně malým státem v rámci EU, se stává ukázkovým příkladem toho, jak jsou tyto tendence aplikovány v praxi. V posledních letech jsme byli svědky několika iniciativ, které se na první pohled zdály jako snahy o zvýšení bezpečnosti a stability, ale ve skutečnosti směřovaly k cenzuře a potlačování kritických hlasů. Příkladem může být intenzivní kampaň proti tzv. dezinformačním webům, kterou provázelo vypínání stránek a tlak na poskytovatele internetových služeb, aby tyto weby blokovali. Ačkoliv dezinformace představují legitimní problém, je důležité rozlišovat mezi nepravdivými informacemi a kritickým pohledem na politiku, který by měl být v každé demokratické společnosti chráněn.
Podobně jsme v Česku svědky toho, jak klimatická rétorika, podobně jako v jiných zemích, slouží jako nástroj pro zavádění restriktivních opatření. Důraz na ekologické regulace a politiky se zdá být na první pohled nezbytný pro boj s klimatickou krizí, ale otázkou zůstává, zda je přístup některých elit skutečně motivován péčí o planetu, nebo spíše snahou o posílení své moci. Česká republika se, jako součást EU, účastní těchto iniciativ, avšak často bez dostatečného ohledu na potřeby a přání svých občanů. Nařízení a regulace, které přicházejí z Bruselu, jsou občas aplikovány s minimálním dialogem s veřejností, což zvyšuje pocit odcizení a frustrace mezi lidmi.
Situace okolo COVID-19 byla dalším příkladem, jak mohou globalistické tendence proniknout do národních politik. Tvrdé lockdowny, nátlak na očkování a snaha zavést očkovací pasy byly sice ospravedlňovány ochranou veřejného zdraví, ale mnoho lidí se oprávněně ptalo, zda nejde o zkoušku, jak daleko mohou elity zajít v omezování svobod. Když se veřejnost proti těmto opatřením postavila, ukázalo se, že síla demokratických principů stále ještě žije, ale tlak na jejich oslabení nikam nezmizel.
Psali jsme:
V současné době se podobné trendy projevují v oblasti boje proti dezinformacím a snaze o kontrolu médií. Je stále jasnější, že narativy, které neodpovídají oficiálnímu stanovisku, jsou rychle označovány za škodlivé nebo konspirační. Ať už se jedná o debaty ohledně energetické krize, války na Ukrajině nebo politiky Evropské unie, existuje rostoucí tlak na sjednocení veřejného mínění. Elity se obávají kritiky a snaží se ovládat diskurz tak, aby omezily jakýkoli odpor vůči svým politikám.
V tomto kontextu je důležité, aby občané nejen v České republice, ale i v celé Evropě, byli ostražití a nevzdávali se svého práva na svobodné vyjádření. Transparentnost, možnost kritizovat autoritu a svoboda tisku jsou základy, na kterých stojí demokratická společnost. Jakékoliv snahy o jejich omezení, byť pod rouškou ochrany zdraví, klimatu nebo bezpečnosti, musí být pečlivě sledovány a kriticky zkoumány.
Globalistické tendence, které vidíme v Česku i celé Evropě, jsou připomínkou, že boj za svobodu a demokracii je nikdy nekončící proces. Je důležité, aby se občané aktivně zapojili a zajistili, že jejich hlasy nebudou umlčeny. Naše demokracie by neměla padnout za oběť zájmům elit, které se snaží prosadit svou agendu pod rouškou „vyššího dobra“.
(kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
