Beneš hovořil o konspiračních bytech, které užívali, i o falešných dokladech. Bývalý vojenský a porevoluční hlavní vojenský prokurátor Miroslav Kříženecký zase popsal, že účastníci československého vojenského zpravodajského kurzu byli v kontaktu s příslušníky sovětské vojenské zpravodajské služby GRU.

Ve svém životopise prezidentský kandidát Petr Pavel uvádí, že u nich byli v roce 1968 přátelé ze Sovětského svazu. V Deníku N Petr Pavel zase vzpomínal, jak v roce 1968 u nich byl také  strýček Jack z americké Kalifornie. Generálova slova Beneš zpochybňuje a označuje za účelové lži.

„Mě zaráží jedna věc, jestli to psaní životopisu nebyla účelová lež, protože jestli ve svém životopisu napíši, že nemám žádné vztahy s kapitalistickým světem, a najednou se objeví tato skutečnost, tak tam podle mého názoru začíná období účelových lží: Já jsem chtěl něco získat, tak něco zamlčím a napíši to tak, jak to chtějí slyšet, abych měl postup co nejrychlejší a bezproblémový,“ glosoval Beneš postoje Petra Pavla, který si podle něj přizpůsoboval pravdu o svém životě potřebám své kariéry. 

„To není správné a myslím, že takto se nemůže morální člověk chovat,“ doplnil Pavel Beneš. 

Miroslav Kříženecký, který během rozhovoru také dohlížel, aby Beneš neřekl něco, co by bylo žalovatelné, pak popsal, jak se na zpravodajském kurzu prezidentského kandidáta Petra Pavla projevoval fakt, že Československé vojenské zpravodajství podléhalo sovětskému velení? 

„V té době jsme byli příslušníky Varšavské smlouvy, tak bez ohledu na politické převraty to vojensky bylo dáno tak, že jak říká pan generál, že byl demokratický, to nebyl. Byl to rozvědčík Varšavské smlouvy, který by bez svolení GRU (sovětská vojenská zpravodajská služba) nedokončil nic. Tedy to, co tvrdí pan generál Pavel, je lež,“ uvedl Miroslav Kříženecký.

Armádní generál ve výslužbě a prezidentský kandidát Petr Pavel studoval tříletý zpravodajský kurz. Beneš popsal, jak takový kurz probíhal a co Petr Pavel studoval. 

„V Brně na vojenské akademii jsme v září 1988 zahájili kurz. Měli jsme zde kromě francouzštiny i ruštinu, politické předměty a také předměty, které se týkaly cizích armád. Nebyli jsme studenti, vykonávali jsme to za peníze jako svou práci. Školní rok 1988–1989 jsme ukončili zkouškami. V září 1989 jsme byli převeleni do Prahy, změnili jsme uniformu za civil a museli jsme využívat falešné občanské průkazy. Byli jsme tu vysloveně připravováni v těch předmětech, které se vysloveně týkaly zpravodajské služby, bylo to například sledování, získávání lidí pro spolupráci. Výsledky těchto předmětů se také hodnotily. Když jsme získali člověka, museli jsme dokázat za ním dojít domů a navázat s ním kontakt a najít s ním společný zájem,“ popsal někdejší spolužák prezidentského kandidáta Petra Pavla ze speciální školy Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády.

„Falešnými občanskými průkazy jsme byli povinni se prokazovat na veřejnosti. Já měl občanský průkaz na jméno Pavel Benda a pan generál měl občanský průkaz na jméno Pavel Pávek,“ přiblížil Beneš používání falešných dokladů. 

Podle Beneše také není, že by se jimi generál Pavel neprokazoval, jak sám tvrdí, protože by se jinak nedostal do režimového vstupu. Následně Beneš potvrdil, že jako účastníci československého vojenského zpravodajského kurzu bydleli v konspiračním bytě. 

„Samozřejmě že jsme bydleli v konspiračních bytech, protože jak by nás v Praze ubytovali. Vypadalo to tak, že jsme přijeli do Prahy, tak nás vzali tehdy podplukovník Kandra a Sovjak do Vršovic. Bylo nám vysvětleno, že tyto byty jsou určeny pro zpravodajskou správu, že jsou to byty konspirační, že je využívala Státní bezpečnost, a vysvětlili nám hlavně princip vstupu. Vzhledem k tomu, že byly utajeny, chodili jsme tam v malých skupinkách, abychom nebudili pozornost, vyhýbali jsme se lidem, kteří v tom paneláku bydleli. A pokud by se nás ptali, museli jsme se představit zásadně krycími jmény,“ popsal Beneš, že v jednom bytě bydleli dva. A k Petru Pavlovi poté ještě dodal, že si ho pamatuje velmi dobře, protože to byla taková zvláštní osobnost. 

„Trpěl komplexem, že když byl někdo z jeho pohledu hloupější, tak jím tak trochu opovrhoval a dával najevo, že on je ten, kdo něco umí, a kdo něco neumí, že je v jeho očích dehonestující,“ dodal Beneš.

Kurz měl podle jeho slov svou základní organizaci KSČ a měl i svého velitele. 

„Samozřejmě tak exponovaný kurz musel mít základní organizaci. Jak jsem slyšel od pana Stehlíka, že jsme si pana generála zvolili, to není pravda. Tyto věci se rozdaly už na začátku. Pan generál měl asi praxi z té základní organizace, tak se stal předsedou základní organizace, a to tím stylem ‚budete to dělat‘. On to přijal a dělal to. Měli jsme i velitele, který rozhodoval, jestli docházka do toho zaměstnání bude naplněna,“ doplnil závěrem Pavel Beneš.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX