Silnou diskusi v posledních dnech vzbuzují plány vládní koalice na možné zvyšování daní či diskuse o podobě důchodové reformy a začínají se ozývat hlasy, které vyčítají škrtání na výdajové stránce či naopak názory těch, kteří odmítají zvyšovat daně, k čemuž se zavázala i samotná Fialova koalice, z níž neustále zároveň zaznívá ujišťování, že kabinet „nikoho nenechá padnout“. 

„Chceme všichni perfektní veřejné služby, špičkovou zdravotní péči a sociální stát, který ‚nikoho nenechá padnout‘? A chceme všichni nízké daně? Tak to nejde,“ komentuje dohady exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). 

Vládní koalice v uplynulých týdnech přemýšlí, jak snížit schodek veřejných financí, a jedním ze způsobů by podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohlo být i zvýšení sazby daně z přidané hodnoty. Místo 10% a 15% sazeb DPH by podle něj mohla být pouze jediná, přičemž by se daně zvedly například u léků, stravovacích a ubytovacích služeb, vodného a stočného či kultury, kde dosud platí desetiprocentní DPH. Hovoří i o jedenáctiprocentním zvýšení DPH u některých služeb z deseti na 21 procent.

Přestože se tak premiér Petr Fiala (ODS) při složení vlády i během pozdějších měsíců opakovaně obrací k občanům s ujištěním, že vláda nezvýší ceny poznamenané současnou extrémní výší prostřednictvím zvyšování daňového zatížení, jeho ministr financí i další ministři však současně pomalu sdělují, že se daně, i přes vládní sliby, zřejmě zvýší. Pokud by se vláda rozhodla upravit sazby DPH, vzrostly by například ceny léků, stravovacích a ubytovacích služeb, knih a časopisů nebo vstupenek na kulturní či sportovní akce.

Zároveň se však i nadále stále ozývají hlasy po zvýšení „vládní pomoci“ lidem formou přerozdělování kvůli vysoké inflaci či energetické krizi a pozornost budí také zamýšlená důchodová reforma, přičemž od Ministerstva práce a sociálních věcí i předsedkyně Sněmovny a šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové zaznívá, že je jedním z řešení i odchod do důchodu až v 68 letech.

Mnohé ohlasy zamýšlených kroků vlády či opakované ujišťování vládní koalice a premiéra Petra Fiala (ODS), že kabinet „nenechá nikoho padnout“, přimělo ke komentáři i exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), jenž se k Fialově vládě a jejímu hospodaření vyjadřuje nemálo kriticky a upozorňuje například na značné chystané deficity státního rozpočtu.

„Chceme všichni perfektní veřejné služby, špičkovou zdravotní péči a sociální stát, který ‚nikoho nenechá padnout‘? A chceme všichni nízké daně? Tak to nejde. To se vyskytuje pouze ve volebních programech. V praxi je to možné za cenu dluhu, který nás o to zase krutě připraví,“ komentoval Kalousek, jenž již dříve kritizoval premiéra Petra Fialu a předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou za současný státní dluh a připomenul jim, že tvrdili, že zastaví zadlužování, které místo toho roste.

„Předsedové Fiala a Pekarová Adamová: ‚Zastavíme zadlužování, stát bude štíhlejší a levnější.‘ Skutečnost: Počet státních zaměstnanců v roce 2022 488,9 tisíce, platy 246,9 mld. V roce 2023 zaměstanců 496,8 tisíce, platy 264,3 mld. Stát tloustne, dluh roste. Klidně to mohla dál dělat Schillerová,“ spustil na oba čelní politiky současné vlády v říjnu loňského roku.

Pod aktuálním příspěvkem o nízkých daních a zároveň sociálním státu, pak dal zapravdu někdejší poslanec ČSSD Václav Votava. 

„Mirku, tak bych to napsal sám i jako sociální demokrat, ale i Ty? Rozumím tomu a máš pravdu!“ souhlasil s Kalouskem.

„Já to tvrdím léta. Můj výrok o ‚neslučitelnosti rumunských daní a švédských veřejných služeb‘ už je hodně starý. Problém je, že každý máme jinou představu, zda spíše snižovat ty výdaje, nebo zvyšovat daně,“ dodal na to exministr financí.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX