Ministr školství Mikuláš Bek představil včera reformu výuky a jedna z největších změn se týká právě cizích jazyků. Šéf resortu potvrdil, že se děti budou povinně od první třídy učit angličtinu.

Na 2. stupni od 7. třídy přibude povinný druhý jazyk. Školy budou ale nabízet jen francouzštinu, němčinu a španělštinu. Ostatní jazyky včetně ruštiny tak z nabídky vypadnou. Podle Beka není záměr nijak politicky motivován. 

Ruština je přitom podle dat České školní inspekce ze školního roku 2022/23 po němčině druhý nejčastější cizí jazyk, který si děti vybírají k angličtině. V tomto roce se rusky učila pětina deváťáků. Španělština byla až na třetím místě. Učila se ji zhruba čtyři procenta deváťáků. Francouzština byla na čtvrtém místě. Nicméně zájem o španělštinu a francouzštinu roste, zatímco o ruštinu klesá.

Na prohlášení ministra Beka zareagoval na facebooku advokát a bývalý hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (PRO).

„Aktuální vládní nenávist ke všemu ruskému se projeví i ve školní výuce. Ministr Bek, člen Fakultního výboru SSM na FF UK a kandidát na členství v KSČ před listopadem 1989 ukončí výuku jednoho ze světových jazyků - ruštiny na školách. Čekám, kdy dojde na selekce ve školních knihovničkách a na vatry s knihami ruských autorů na školních dvorech. Tohle není o Putinovi, ale o Puškinovi, Tolstém, Dostojevském, Čechovovi, Gogolovi... 


Podrobněji se tématu věnoval i ekonom a glosátor politického a společenského dění Pavel Šik, který má z ministerského záměru "divný pocit" a zaznělo něco i o propagandě. 

„Jedna asi nedůležitá poznámka, něco o ruštině a propagandě. Ruštinu jsem na škole nesnášel, v jednom roce se moje učitelky dokonce domluvily a udělaly ze známek průměr, takže jsem dostal z češtiny i ruštiny trojku, abych z ruštiny nepropadl.

Ale je mi fakt jedno, že si někdo ruštinu zvolí dobrovolně. Co mě překvapilo, že si ruštinu prý v předminulém školním roce zvolila pětina deváťáků, což je víc než španělštinu. Ale je to jejich volba a přesně pro tu volbu jsem byl od prvního okamžiku aktivní v Sametový revoluci před mnoha lety. A přesně v okamžicích, kdy mi někdo volbu omezuje, se mi zapíná kontrolka.

Bek teď ruštinu a další jazyky ruší a odůvodňuje to chybějící návazností na středních školách, což zní docela logicky. Jenže proč nám předseda Asociace středních průmyslových škol říká, že to nic neřeší? A proč Bek v červenci pro TNcz ukázal graf, který není správný, protože neuvádí, že třeba žáci a studenti v Německu nebo Francii mohou volit ruštinu jako druhý jazyk (pokud to chtějí a pokud to škola nabízí) a dokonce z ní i maturovat? 


Proč u nás na rozdíl od západních sousedů kontroverzní ministr z dost zprofanované strany, který pobírá milionové náhrady ze senátu, kam ani nechodí, pronajímá si předraženou kancelář na účet senátu a kterému ministerstvo proplácí přes 57 tisíc korun měsíčně za třípokojový byt v Praze, zase něco "nařizuje"? 

Proč z toho mám tak divný pocit? Možná proto, že tzv veřejná diskuze je nahrazena spíše propagandou. A víte jak se dělá podprahová propaganda v médiích? 

Tak například na Idnesu jsem se dnes v článku k tématu dozvěděl z jednoho mezititulku, že cituji "Ředitelé konce ruštiny nelitují". A za ředitele tam mluví jistý ředitel brněnské Základní školy Svážná nějaký pan Petr Punčochář, který potvrzuje "pokles poptávky po ruském jazyce". 

Trochu divný ovšem je, že iDnes zapomněl k panu Punčocháři přidat informaci, že je členem ODS a kandiduje na starostu. 

Tak se podívám na druhého ředitele, kterého Idnes cituje. Pro změnu je to ředitel Masarykovy základní školy v Návsí v Moravskoslezském kraji, nějaký pan Petr Majetný. Ten konec ruštiny také nijak dramaticky nevnímá. Ten je zase pro změnu asi jediným ředitelem základní školy v České republice.

Proč? Protože ten samý pan Majetný jako ředitel základky komentoval pro Seznamzprávy v únoru minulého roku Bekovo plány v článku "Část dětí se stále učí povinně rusky. Stát zvažuje, jestli to má pokračovat". Asi tušíte jak.