Schvalování rozpočtu bezpečnostních složek pro fiskální rok 2025 mělo v americkém Kongresu zvláštní náboj. Rozpočtová legislativa totiž mimo jiné zakázala, aby americká vláda pod hesly boje proti bezpečnostním rizikům financovala weby a organizace zaměřující se na hodnocení mediálního obsahu a vyhledávání dezinformací.
Proti návrhu hlasovali zástupci Demokratické strany, naopak republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson ocenil, že kromě úspor ve vládních výdajích návrh přinese také zajištění rovných podmínek na mediálním trhu.
Ustanovení je kromě politických změn důsledkem několika afér, které Spojené státy v posledních letech sledovaly kolem organizací zaměřujících se na hodnocení a škálování médií a jejich obsahu. Posuzování důvěryhodnosti se podle mnohých stalo zejména nástrojem politického boje.
Nejvýrazněji se v tomto směru zapsaly společnost NewsGuard a organizace GDI neboli Global Disinformation Index, informuje server Parlamentní listy.
Společnost NewsGuard byla založena v roce 2018 jako technologický startup, který vám dokáže vyhodnotit čtený text z hlediska důvěryhodnosti jeho autora. Hodnocení založené na expertní analýze v rozpětí nula až sto bodů jste si mohli stáhnout do počítače či mobilu k automatickému zobrazování. Speciální servis dostávaly společnosti, které uvažovaly o tom, že by si v některých médiích zaplatily inzerci.
Za komerčním projektem stál právník Steven Brill s trojicí žurnalistů z Wall Street Journal, New York Times a Associated Press. Společnost se pokoušela prosadit své hodnocení do základní výbavy internetových prohlížečů a fungovala na výdělečném principu prodeje svého technologického know-how. Kromě toho měla uzavřenou smlouvu s americkým ministerstvem obrany nebo s americkou asociací učitelů, díky čemuž bylo její hodnocení na počítačích ve školních knihovnách.
Společnost uváděla, že texty vyhodnocuje více než třicet novinářů a mediálních expertů. Přesto postupem času sílily pochybnosti o politické zaujatosti hodnocení, jak rostl počet konzervativních webů označených toxickým červeným štítkem, a naopak liberálně levicových, označených štítkem zeleným. The Washington Post si v NewsGuard držel maximální rating 100, zatímco televize Fox News měla 69,5 a konzervativní Breitbart pouhých 49,5.
Dalším příkladem "cenzorů" je nezisková organizace Global Disinformation Index (GDI). GDI se tak stejně jako NewsGuard orientovala od svého počátku na hodnocení webů a boj proti tomu, aby ty, které jsou vyhodnoceny jako špatné, mohly čerpat peníze z reklamy. Organizace vzniklá ve Velké Británii působila napříč celým anglosaským světem a velmi vyrostla za covidu, kdy vyhledávala stránky šířící pandemické dezinformace.
Kromě škálování webů se zaměřovala rovněž na jejich "vyhladovění"... tedy na oslovování firem, aby na těchto platformách neinzerovaly. V anglosaském světě se přitom objevily případy, kdy firmy nerespektující jejich doporučení následně čelily pomlouvačným kampaním, nebo dokonce dostávaly horší podmínky v bankách.
GDI byla průběžně obviňována z politické zaujatosti, konkrétní důkazy ale předložil až v roce 2023 nezávislý novinář Gabe Kaminsky. Podle jeho zjištění bylo jejich hodnocení politicky zaujaté, deset nejhorších hodnocených webů bylo pravicově a konzervativně orientovaných, naopak deset nejlepších bylo levicových a liberálních. Kromě toho novinář zjistil, že GDI obdrželo 100 tisíc dolarů od vlády USA, konkrétně od ministerstva zahraničí.
Americké manýry v Česku pod taktovkou Petra Fialy
V prosinci roku 2021 ohlásila společnost GDI své partnerství s českou neziskovou organizací NELEŽ.
„Obě neziskové organizace se snaží identifikovat ty nejkřiklavější digitální vydavatele dezinformací a narušit jejich obchodní modely tím, že povzbuzují značky, dodavatele a prodejce reklamních technologií, aby je odstřihli od příjmů z reklamy,“ stojí ve společném vyjádření.
Psali jsme:
NELEŽ je představena jako největší organizace tohoto typu ve středoevropském regionu s podporou více než 200 značek. Její ředitel Roman Číhalík hovořil o tom, že jsou šťastni, že nyní budou moci bojovat proti šíření dezinformací i globálně.
Při představování spolku NELEŽ bylo mimo jiné konstatováno, že jeho činnost je „apolitická“. A to přesto, že jeho místopředseda Bohumil „Bob“ Kartous sám sebe před volbami prezentoval jako spoluautora volebního programu hnutí STAN, které se právě v té době stávalo součástí české vlády. Dnes je na ministerstvu školství poradcem ministra Beka.
Kromě toho již předtím, v roce 2021, obdržel v rámci programu Public Diplomacy Programs dotaci 95 tisíc dolarů přímo od Bidenovy vlády na úkol ve znění „podporovat dosažení cílů a záměrů zahraniční politiky USA, prosazovat národní zájmy a zvyšovat národní bezpečnost informováním a ovlivňováním zahraniční veřejnosti“.
Krátce předtím František Vrabel, jeden ze zakladatelů spolku NELEŽ, veřejně hovořil o své nové práci pro americkou ambasádu Joea Bidena. Učinil tak poté, co novináři začali zpochybňovat jeho práci pro české Ministerstvo zdravotnictví, pro které v prvních měsících pandemie vypracovával „analýzy“ dezinformací o covidu, informuje dále ve své analýze novinář Parlamentních listů Jakub Vosáhlo.
Neméně zajímavé je zjištění, že jedním ze zakladatelů spolku NELEŽ je muzikant a copywriter Ivan Manolov. Tento kreativec podle zjištění novinářky Angeliky Bazalové patří k těm, kteří letos dostali práci na Úřadu vlády v odboru strategické komunikace.
Ten byl zřízen od začátku července a Úřad vlády odmítá zveřejnit jména jeho zaměstnanců se zdůvodněním, že by úředníci pracující na strategické komunikaci státu mohli být ohroženi hybridními hrozbami.
Novinářka Bazalová se jejich jmen neúspěšně domáhá již několik měsíců úřední cestou. Nedávno ale zjistila, že mezi zaměstnanci je docentka Marie Koldinská, externí redaktorka České televize. Do svého pořadu si přitom opakovaně zvala plukovníka Otakara Foltýna, vládního koordinátora strategické komunikace. A rovněž jeho bratra Martina, pravomocně odsouzeného vyděrače a žháře, se kterým ji měla pojit i intimnější spřízněnost.
(jar, prvnizpravy.cz, repro: ovm)
