Předseda ČUS Miroslav Jansta a generální sekretář Jan Boháč jsou tak pravomocně zproštěni obžaloby a jejich jména jsou definitivně očištěna.
„Je to po takové době opravdu velká úleva. Povedlo se nám očistit jméno naší organizace, která v průběhu těch let s cejchem tohoto absurdního obvinění naopak posílila,“ prohlásil Miroslav Jansta.
„Celé je to hlavně sportovní mluvou velkým a očekávatelným debaklem státního zástupce Ondřeje Trčky,“ dodal.
Vrchní soud v Praze potvrdil, že jednání ČUS a jejích představitelů bylo legitimní. Zástupci ČUS v roce 2017 upozornili na nekvalifikovanost úředníků MŠMT při zpracování dotačního titulu pro střešní organizace, což vyústilo v obvinění. Podle Jansty šlo o oprávněnou kritiku chybných výpočtů ministerských úředníků.
Klíčovým parametrem pro rozdělení dotací byly členské základny organizací, počet územních pracovišť, velikost spravovaného majetku a mezinárodní aktivity. ČUS, s milionem členů, upozornila na nesrovnalosti ve výpočtech, které upřednostňovaly Český olympijský výbor (ČOV) s nulovou členskou základnou. Návrh MŠMT přidělil ČOV desítky milionů korun, což představitelé ČUS rozporovali a požadovali nápravu, pak vedlo k jejich obvinění.
Český olympijský výbor a Česká obec sokolská, které byly ve sporu označeny jako poškozené strany, dodnes tvrdí, že návrh MŠMT byl správný. Podle Jansty a Boháče šlo o účelovou manipulaci úřednice, která měla úzké vazby na předsedu ČOV Jiřího Kejvala.
Od roku 2017, kdy na MŠMT zasahovala policie, státní podpora pro ČOV klesá, zatímco pro ČUS roste. V loňském roce obdržel ČOV od Národní sportovní agentury na činnost organizace přes 46 milionů korun, zatímco ČUS 90 milionů korun.
Soudce Vladimír Král ve svém rozhodnutí uvedl, že jednání obžalovaných nesměřovalo k získání neoprávněných prostředků pro ČUS ani k způsobení škody ČOV. Naopak potvrdil, že návrh na rozdělení dotací od úřednice MŠMT nerespektoval kritéria daná výzvou, a že ČOV byla přidělena vyšší částka, než o kterou žádal, což je nepřípustné.
Jansta zdůraznil, že jejich kroky byly oprávněné a že soudní proces ukázal na nepořádky ve sportovním prostředí. Česká unie sportu během těchto let posílila svou pozici a zaznamenala řadu úspěchů, včetně role hlavní organizace při výkladu a rozvolňování podmínek během pandemie, a stála u zrodu Národní sportovní agentury.
Tento verdikt vrchního soudu tak uzavírá dlouhotrvající spor a definitivně očišťuje ČUS a její představitele.
Po sedmi letech se podařilo očistit Českou unii sportu a její dva hlavní představitele, předsedu Miroslava Janstu a generálního sekretáře Jana Boháče. Pseudokauza, která trvala sedm let a na níž se aktivně podílel Český olympijský výbor (ČOV) v čele s Jiřím Kejvalem spolu s Českou obcí sokolskou vedenou Hanou Moučkovou, se konečně uzavřela. Tyto dvě organizace se snažily u soudu prokázat, že byly poškozeny, a po celou dobu stály na straně žalobců.
Kauza měla pro Janstu dopad i na jeho pozici ve sportu. Jeho oslabení obratem využil předseda olympioniků Jiří Kejval, funkcionář s tehdy mimořádně slabou pozicí ve sportovním světě. S podporou několika dalších osob a Hany Moučkové ze Sokola chtěl odstranit Janstu a rozbít Českou unii sportu. Kejval chtěl získat moc ve sportu, být hlavním, kdo rozděluje státní peníze do sportu, a jeho zákulisní podporovatelé měli chuť na majetek ČUS.
Jansta však ve své pozici vytrval a podařilo se mu nejen obhájit čest své organizace, ale také posílit její postavení v českém sportovním prostředí. Kauza ukázala na hlubší problémy ve fungování sportovních institucí a na nutnost větší transparentnosti při rozdělování státních dotací. Čtvrteční verdikt tak znamená nejen konec jednoho soudního sporu, ale také důležitý krok směrem k očištění a reformě českého sportu.
Miroslav Jansta a Jan Boháč se nyní mohou plně soustředit na další rozvoj České unie sportu. Jejich očista přináší novou naději pro sportovní kluby a svazy, které mohou očekávat spravedlivější a transparentnější podmínky pro své fungování. Důvěra v ČUS, posílená tímto vítězstvím, je pro český sport klíčová a naznačuje, že správné hodnoty a legitimní zájmy mohou zvítězit i nad silnými politickými a ekonomickými tlaky.
Psali jsme:
Hana Moučková v České obci sokolské skončila s velkou ostudou a Sokol se z peněz, které se za jejího vedení z účtů ztratily, bude vzpamatovávat ještě dlouhou dobu. Co bude dál s Jiřím Kejvalem, je otázka. Po všech důkazech, které se objevily u soudu s Miroslavem Janstou a dalšími, je velká otázka, zda by měl pokračovat ve vedení Českého olympijského výboru.
Kejvalovo zapojení do sporu a jeho snahy o destabilizaci ČUS vrhají stín na jeho schopnost vést ČOV. Pokud se ukáže, že jeho cíle byly motivovány osobními ambicemi a ne zájmem o sportovní komunitu, může čelit tlaku na rezignaci. ČOV bude muset přehodnotit svou roli a vedení, aby si udrželo důvěru sportovní veřejnosti a zajistilo, že rozdělování dotací bude probíhat transparentně a spravedlivě.
Miroslav Jansta a Jan Boháč se mezitím mohou vrátit ke své práci s novým elánem a podporou. Očista jejich jmen a organizace je nejen osobním vítězstvím, ale také signálem pro všechny sportovní organizace, že spravedlnost a transparentnost mohou nakonec zvítězit. ČUS má nyní příležitost posílit svou pozici a pokračovat v práci na zlepšení podmínek pro sportovce a sportovní kluby v České republice.
Nadcházející měsíce a roky ukážou, jak se sportovní scéna v České republice změní. Jedno je však jisté: díky odhodlání a vytrvalosti představitelů ČUS se sportovní prostředí může stát čistším a spravedlivějším pro všechny zúčastněné. Verdikt vrchního soudu tak může být začátkem nové éry českého sportu, kde budou hlavními hodnotami čestnost, transparentnost a spravedlnost.
(svob., prvnizpravy.cz, repro: xtv)
