Promiňte historický příměr, ale něčím podobným si procházela německá justice po 2.světové válce v rámci denacifikace. A zvláště ve Spolkové republice Německo podle dostupných dat na soudech a státních zastupitelstvích pracovala po denacifikaci cca 1/3 soudců a státních zástupců s nacistickou minulostí. Je to generační záležitost, která skončí společně s 10 letým mandátem nové průběžné sestavy ústavních soudců - v roce 2033 to bude už 44 let od sametové revoluce a nepředpokládám, že do Ústavního soudu by byli ještě nominováni lidé s komunistickou minulostí v československé justici. 

Jak tedy “přežít” těch 10 let bez ztráty prestiže Ústavního soudu ČR? U všech ústavních soudců, nejen u R. Fremra, kteří soudili před rokem 1990 by státní instituce jako ÚSTR a ABS měly provést vědecký historický průzkum s jasnými závěry o tom, jak a co dotyční soudili ještě v době komunistické totality, kdy platila ústavně zakotvená vedoucí úloha KSČ a justice nebyla plně nezávislou na politické moci. Se závěry by měla být seznámena odborná i laická veřejnost. 

K úvaze ponechávám možnost takového průzkumu i pro obecné soudnictví (zde zřejmě aktuální funkcionáři soudů) a státní zastupitelství. Je třeba jasně říci, že buď už došlo k tlusté čáře v minulosti a potom nemá smysl vyvolávat žádné hony na čarodějnice, které mohou tak leda diskreditovat nejen jednotlivé dotčené soudce či další představitele justice, ale také důvěru v justici jako celek. Nebo na základě celospolečenské diskuse bude otázka uplatnění komunistů v justici znovu otevřena, potom by to ovšem mělo být systémem “jednoho metru” pro všechny, kterých se může týkat. 

Je to pěkně horký brambor a ten, kdo jej teď vytáhl při jmenování soudce Fremra ústavním soudcem možná ani nedomyslel, jakou lavinu může spustit," uzavřel svůj komentář Hašek.