V Otázkách Václava Moravce se měli setkat pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský a jeden z jeho předchůdců ve funkci, Lubomír Zaorálek (ČSSD). Místo Lipavského ale dorazil do studia náměstek ministra zahraniční Martin Dvořák, protože se Lipavský z debaty kvůli nemoci omluvil.

Zaorálek upozorňoval, že sankce, které EU uvalila na Rusko kvůli válce na Ukrajině, jsou obcházeny, Dvořák připustil, že to tak může být, ale ihned se bránil, že nelze dělat nic jiného než dál utahovat šrouby, případně chystat sankce další, protože jde o nástroj, jak omezit ruskou schopnost financovat válku. Zaorálek ihned vysvětloval, že ruská ekonomika poklesla méně, než si tvůrci sankcí slibovali, a Dvořák upozorňoval, že se nikdy nepodaří utáhnout šrouby na sto procent.

„Ale stejně tak odmítám tezi, že sankce nefungují. Fungují a já dám konkrétní příklad. My jsme zastropovali cenu ropy, a to znamená, že Rusko dneska prodává svou ropu do Číny a do Indie, a to nikoli za 60 dolarů. To je pro ně ztráta šest miliard dolarů denně,“ poznamenal náměstek. „Sankce fungují, i když by mohly fungovat lépe a mohly by být mnohem efektivnější,“ doplnil.

Zaorálek připomínal, že sankce měly být nástrojem, které měly ruskou ekonomiku položit, což se nestalo.

„Je pravda, že jsme se vůbec neflákali, to je pravda. Ale předpokládalo se, že ekonomika půjde dolů o patnáct procent a dneska se zdá, že šla dolů o tři procenta. To jsou čísla, která uvádí International Financial Institute. Najdete je v New York Times. A my jsme si představovali, že Rusko ztratí schopnost válku financovat, že nastane kolaps. Ale tak si po roce řekněme, co se to stalo,“ žádal Zaorálek s tím, že Rusko se může spolehnout na nákupy ze Singapuru, z Indie a z řady dalších zemí.

„Na jedné straně tu byly sankce přijímané Západem a na druhé straně tady byly západní firmy, které pomáhaly sankce obcházet,“ zlobil se Zaorálek.

Tady dal Dvořák Zaorálkovi za pravdu. Prozradil, že je z této situace nešťastný, ale zdůraznil, že to lze řešit jen důslednějšími kontrolami, zda se sankce ctí, a pokud je někdo nebude dodržovat, má být potrestán, nějak postižen.

Dvořák poté upozornil, že Zaorálek jako ministr zahraničí razil vstřícnou politiku vůči Rusku. A Zaorálek se ihned ohradil. „Já když jsem nastoupil na Ministerstvo zahraničí, tak jsem fakticky zmrazil vztahy s Ruskem, a jestli tohle nevíte, no tak nevíte nic,“ pravil exministr. 

„Já jsem tehdy řekl, že toto jsou Sudety 1938 (v narážce na obsazení Krymu a boje na východě Ukrajiny) a  Pan Ki-mun (tehdejší generální tajemník OSN) mi přijel do Prahy poděkovat a řekl, že takto tvrdá slova nikdo jiný neřekl,“ rozjel se Zaorálek. Dvořák ale trval na tom, že ne všichni tehdejší představitelé státu jednali stejně.

„Nebylo to dáno tím, že na obchod s Ruskem kladl takový důraz prezident Miloš Zeman, a navazoval tím na kroky svého předchůdce Václava Klause?“ zeptal se v tu chvíli Moravec.

„To bych si samozřejmě nedovolil říct,“ pravil Dvořák

„Takže to ani nevyvracíte, protože je to pravda,“ shrnul vsuvku Moravec s tím, že obchodní vztahy s Ruskem se začaly měnit až po vrbětické kauze.

„Do té doby byl obchod s Ruskem svatý grál, na který se nedalo sáhnout,“ zaznělo od Dvořáka.

Pánové se shodli, že problematický byl i systém tzv. zlatých pasů, který Rusové využívali např. přes Kypr. Poté se moderátor zeptal na to, zda je namístě vyhostit ruského velvyslance z Prahy.

Zaorálek hned vysvětloval, že by to neudělal, protože si musíme nechat otevřené kanály na dobu, až ta válka jednou skončí. 

„Já si myslím, že držet ty komunikační linie je otázkou toho, jestli držíme tu diplomacii jako alternativu. Takže přeřezat všechny cesty, když se hledaly různé varianty přes Izrael a podobně, není vhodné,“ nechal se slyšet bývalý ministr zahraničí.

Dvořák dodal, že Česko už snížilo počty ruských diplomatů v Praze velmi razantně.

„Vyhoštění velvyslance je ta nejtěžší diplomatická zbraň a my máme pocit, že ještě nenastala situace, abychom tu nejtěžší zbraň vytáhli. Ale probůh netlačte mě do toho, abych tady popisoval některé katastrofické scénáře a stal se v očích některých svých spoluobčanů válečným štváčem,“ žádal. A pak se do Zaorálka znovu pustil.

„Vy voláte stále po tom, že musíme vyjednávat, ale řekněte mi, jak chcete vyjednávat, když agresor odmítá zastavit válku. Tam přece nemůže být řeč o tom, že Rusům necháme půlku Ukrajiny a my to necháme být. Tam nejdřív musí dojít ke stažení ruských sil z Ukrajiny, a dokud k tomu nedojde, tak musíme Ukrajinu podporovat, musíme bojovat,“ zdůraznil Dvořák.

Zaorálek oponoval, že pracuje kupříkladu s výrokem amerického generála Marka Milleye, podle něhož je nepravděpodobné, že se Ukrajincům podaří vytlačit Rusy ze svého území vojenskou silou. 

„Stejně tak jsem včera slyšel Jiřího Šedivého, který v podobném duchu mluvil na České televizi,“ uvedl Zaorálek a pokračoval.

„To není jen diplomacie mezi Ruskem a námi, to je situace, kdy se musíme bavit  s dalšími zeměmi. Dokonce jsem slyšel i z Číny, že to, co se teď děje, je mimo to, co byla Čína ochotna akceptovat. Takže my se můžeme bavit i s Čínou, protože i tam jsou si vědomi toho, jak to ohrožuje světový obchod. Ale v první řadě musíme v Evropě najít společnou dohodu, protože EU v tom není jednotná a štípe se,“ doplnil Zaorálek. 

Upozorňoval, že Česká republika po léta spolupracovala se Spojenými státy v Afghánistánu, ale jednoho dne si Američané řekli, že pokračování mise není v jejich zájmu a své spojence „hodily přes palubu“, řekl Zaorálek. Také Evropa by si podle Zaorálka měla říct, co je jejím zájmem.  

„My bychom v Evropě měli být schopni říct, co je náš zájem, a zformulovat si ho. Nemá pravdu Petr Pavel, když říká, že si musíme vybrat jednu ze stran. To není pravda. Evropa musí zformulovat svou pozici, protože ten konflikt ovlivňuje pozici Evropy v ekonomické i politické oblasti,“ zaznělo od Zaorálka.

„Ale já si myslím, že i Česká republika v tomto odvedla neskutečné množství práce a řeči o tom, že v tom nic neděláme, ty mi připadají dneska úplně mimo,“ ozval se Dvořák.

„Tak se rychle spojte s nastupujícím prezidentem Petrem Pavlem a vysvětlete mu, že naše pozice dnes není v tom vybrat, si kam patříme,“ žádal.

„Já myslím, že jsme si vybrali,“ odvětil Dvořák.

Ale Zaorálek pokračoval ve slovní palbě a připomínal, že neformální poradce budoucího prezidenta Pavla Petr Kolář pracoval pro firmu Squire Patton Boggs, která v minulosti táhla za jeden provaz s ruskou Gazprom Bank. Od března 2022 však firma s Gazprom Bank již nespolupracuje. Dvořák dal najevo, že obavy nemá.

„Nemám obavy, protože znám Petra Koláře, který byl mým šéfem ve Washingtonu. Znám ho minimálně patnáct let a nemám obavy o jeho ideové zakotvení a směřování. Naopak já se dokonce těším, že vláda, Parlament i prezident republiky potáhnou v zahraniční politice za jeden provaz. To jsme tady dvacet let neměli,“ uvedl Dvořák.

Zaorálek ale trval na tom, že Petr Kolář figuruje u firmy, která po obsazení Krymu Ruskem pomáhala Gazprom Bank obcházet západní sankce.

„Já mám za to, že firma Squire Patton Boggs představuje mnohem větší riziko, než byl celý Martin Nejedlý. Vždyť je to firma, která vylepšovala obraz prince bin Salmána po vraždě novináře v Turecku. Vám to nepřipadá nebezpečné?“ rozohnil se Zaorálek.

Dvořák bránil Koláře i budoucího prezidenta Pavla s tím, že Zaorálek předčasně maluje čerty na zeď. „Vaše předpovědi se mnohokrát ukázaly jako mylné,“ pravil náměstek.

Na to Zaorálek odvětil, že by rád věděl, které... neboť podle jeho slov on tady plácá jen nesmysly

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX