Není to však samozřejmé - je třeba splnit určité podmínky. V Německu se tyto podmínky rychle rozpadají. Země možná zažívá nejen pravidelný ekonomický pokles, ale i rozpad samotných struktur nezbytných pro jakékoliv budoucí zotavení. Tento bod symbolizuje i událost, která se stala tento týden v Drážďanech, kde se zřítil most jen pár minut poté, co přes něj přejela tramvaj, čímž se jen těsně předešlo smrtelné katastrofě, komentuje zpravodajský server UnHerd.com.
Ačkoli nikdo nebyl zraněn, tato událost je dalším příkladem toho, že Německo již nenaplňuje svou pověst dobře řízené a efektivní země. Během letošního mistrovství Evropy ve fotbale 2024 bylo nekonečno příkladů toho, jak německá veřejná doprava pod tlakem selhávala. To je něco, co bychom možná očekávali během mistrovství světa v roce 2010 v Jižní Africe nebo v roce 2014 v Brazílii, ale ne v Německu v roce 2024.
Země v posledních letech neustále zaostává v žebříčcích, které měří mezinárodní konkurenceschopnost, a to především kvůli zhoršující se infrastruktuře. Před deseti lety byla na šestém místě; nyní je na čtyřiadvacátém. Podle jedné studie hrozí, že 20 % přidané hodnoty z ekonomické aktivity bude ztraceno.
Navíc jsou tu vysoké náklady na energie, což činí život obzvlášť těžkým pro energeticky náročná odvětví. O německé "sebevražedné" energetické politice bylo napsáno mnoho, ale nic není tak devastující jako nedávná studie, která ukazuje, že Berlín utratil 500 miliard eur na „energetický přechod“ k obnovitelným zdrojům a má jen velmi málo výsledků. Kdyby byly tyto prostředky vynaloženy na jadernou energetiku, Německo by ušetřilo peníze, vyprodukovalo více energie a dekarbonizovalo svou elektrickou síť. Místo toho země promrhala miliardy a – poprvé po 22 letech – se stala čistým dovozcem elektřiny.