Na čtvrteční tiskové konferenci vlády zaznělo, že u nás bylo „léta přešlapováno“. Já bych to upřesnil tím, že to byla léta velmi netypické covidové pandemie, která vedla k naprosto mimořádným zásahům. Že byly chybné, kritizuji od prvního dne jejich zavádění. Byly chybným rozhodováním – tehdejší vlády a tehdejší opozice, čili dnešní pětikoalice – ale nebyly přešlapováním.

Přešlapování začalo až po říjnu 2021. Teď, 11. května 2023, se vláda zázračně probudila a použila pro svůj dnešní návrh Ozdravného balíčku štrougalovské slovo „soubor opatření“ (pronesl ho podvědomě místopředseda vlády Rakušan). Někteří jsme na to dodnes citliví. Nemá cenu hned po pár hodinách pitvat detaily vládního návrhu. Je v nich spousta nejasného a navíc projdou řadou ministerských, vládních a parlamentních jednání, která tyto detaily značně pozmění.

• Jedná se o klasický úsporný balíček, kterých jsme už za posledních 20 let provedli několik, ale prodává se to jako reformní čin. To je mystifikace veřejnosti.

• Zcela nesmyslně je do tohoto krátkodobého úsporného balíčku zapletena jakási „reforma“ důchodového systému, která s inflací dnes, s ekonomickou nerovnováhou dnes a s deficitem státního rozpočtu dnes nemá nic společného. (Navíc se v tomto případě ukazuje, že nejde o předložení skutečné reformy důchodového systému, ale pouze o několik jeho parametrických změn. Ať pan Jurečka nediskredituje slovo reforma svým včerejším výrokem: „Největší reformu za posledních 30 let představím už zítra!“)

• Reformní nádech tento balíček krátkodobých škrtů nemá. Místopředseda vlády Rakušan dokonce úžasně řekl, že výdobytky 21. století – bezplatné školství a zdravotnictví – nebudou ohroženy.

• Dělal jsem několik ozdravných balíčků. První jako ministr financí v roce 1990, druhý jako předseda vlády v roce 1997. V obou případech bylo jasné, že jde o zásahy v dané chvíli, do daného rozpočtového roku, nikoli o plánování do budoucna. Premiér Fiala dnes opakovaně mluvil o úspoře 94 miliard toném, jakoby to byla úspora dnešní, ale ona to je údajná úspora až na rok 2024. Pak mluvil o úspoře v součtu let 2024-2025, cudně pomlčel o neúspoře roku 2025. Pro rok 2023 dnešní zásah nic nepřináší. Inflaci však máme dnes! Za rok či dva se očekává – optimisticky, já to považuji za výrok typu přání otcem myšlenky – že u nás bude inflace 3-4 %. To by žádný dramatický ozdravný balíček nevyžadovalo.

• Mluví se, konečně (mnozí to žádáme už dlouho), o škrtech dotací – 55 miliard na příští rok. Mimochodem, nic na rok letošní. Naznačují se poněkud neutralisticky resorty či oblasti, kde se bude škrtat. Ale jaksi potichu, resp. neříká se na co. Změna – a vyslání obrovského signálu veřejnosti – by byla, kdybychom řekli, že se bude škrtat např.:

-  ve školství, třeba zrušením nesmyslné inkluze,
-  v obraně, mimo jiné zrušením špatně ufinancovatelného podílu 2 % HPD,
-  ve zdravotnictví, do kterého v posledních letech natekla naprosto nesmyslným způsobem spousta peněz,
-  v oblasti životního prostředí, které ve vydaných materiálech zatím vůbec nebylo zmíněno. Znamená to tedy,  že mimořádně nákladné zelené blouznění bude pokračovat?
-  zmenšením počtu lidí zaměstnaných státem atd. atd.

• Zcela úsměvné bylo na tiskové konferenci vlády míchání řečníků tím, že vedle sebe mluvili zodpovědní ministři a „nezávislí“ odborníci, kteří pouze vyslovovali svoje názory s vědomím, že jimi vláda není vůbec vázána. Mělo to vypadat odborně, ale byl to čistý alibismus.

Škrty jsme potřebovali, zvyšování daní nikoli. Strany pětikoalice o zvyšování daní ve svých volebních programech nemluvily. My, kteří si přejeme snižování úlohy státu ve společnosti, si je nepřejeme také, ale o tom se na tiskové konferenci moc nemluvilo. Tisková konference byla vtipně svolána na „za pět minut dvanáct“. Je už bohužel dávno po dvanácté a navíc je jasné, že i přes teatrálnost čtvrteční tiskové konference vyhlašovaná opatření naši ekonomickou situaci fakticky nezmění, dodává Václav Klaus.