Glenn Diessen na síti X upozornil na to, že bývalý americký ministr zahraničí a diplomat Henry Kissinger v roce 2014 varoval před nebezpečím jednostranné konfrontace mezi Západem a Ruskem v souvislosti s ukrajinskou krizí. Ve svém článku pro The Washington Post tehdy napsal, že démonizace ruského prezidenta Vladimira Putina není skutečnou politikou, ale spíše „alibi pro její absenci“. Jeho tehdejší slova dnes, v době pokračujícího konfliktu na Ukrajině, získávají nový význam.
Kissinger ve svém textu reflektoval vlastní zkušenosti z mezinárodní politiky a připomněl čtyři války, které byly zahájeny s nadšením a podporou veřejnosti, ale jejich konec nebyl promyšlen. V některých případech, jak uvedl, USA nakonec ustoupily jednostranně. Podle něj je klíčovým testem jakékoli politiky to, jak skončí, nikoliv jak začne. Tato slova se v roce 2014 vztahovala k tehdejší eskalaci konfliktu na Ukrajině, ale lze je aplikovat i na současnou situaci.
V textu Kissinger zdůraznil, že politika vůči Ukrajině je příliš často prezentována jako střet o to, zda se země přikloní k Západu, nebo k Rusku. Varoval však před vnímáním Ukrajiny jako „předvoje jedné strany proti druhé“. Místo toho by podle něj měla fungovat jako most mezi oběma mocenskými bloky.
Kissingerovo varování před polarizací situace se tehdy setkalo s různými reakcemi. Zatímco někteří analytici ocenili jeho realistický pohled, jiní ho kritizovali za příliš smířlivý postoj k Rusku. Nicméně Kissingerova slova zdůrazňovala potřebu strategického uvažování namísto pouhé konfrontace.
O deset let později zůstává otázka, nakolik Západ dokázal Kissingerova slova vzít v úvahu. Konflikt na Ukrajině stále pokračuje a vztahy mezi Ruskem a Západem dosáhly historického minima. Kissingerovo varování před jednostrannou konfrontací, která nevede k jasnému cíli, může být dnes relevantnější než kdy dříve.
Psali jsme:
Zda se mezinárodní společenství bude schopno poučit z historie a hledat diplomatická řešení, zůstává otevřenou otázkou. Kissingerův koncept Ukrajiny jako mostu mezi Západem a Ruskem se však jeví jako vize, která zatím nenalezla politické naplnění.
(jar, washingtonpost, repro: financialtimes)
