Někdejší vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma před několika týdny zpochybňoval výsledky průzkumu agentury SANEP, z něhož plynulo, že má většina Čechů pocit, že se do našich životů vrací cenzura a omezování svobody projevu, načež se aktuálně k tématu vrátil a upozornil, že je k dispozici nový, „profesionální“ výzkum. 

Ten naopak tvrdí, že Češi podporují, aby stát omezoval média, která šíří nepravdivé či manipulativní informace. Pozornost u nového průzkumu však budí například, že to, že do února existovala pozice vládního mediálního zmocněnce, vědělo jen 40 % dotázaných, potřebná však byla podle 42 % z nich.

Značnou pozornost vzbudil únorový průzkum společnosti SANEP, zpracovaný pro Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP), z nějž vyplynulo, že má mít většina Čechů pocit, že se do našich životů vrací cenzura a omezování svobody projevu. Na dotaz „Máte pocit, že se do našich životů vrací cenzura a omezování svobody projevu?“ uvedlo jednoznačné ne pouhých 17,8 % respondentů.

Pozornost vzbudilo, že se podle šetření, kterého se zúčastnilo 3 256 dotázaných, více než polovina Čechů (54,7 procenta) bojí otevřeně vyjádřit své názory a téměř 61 procent dotázaných lidí v průzkumu tehdy rovněž uvedlo, že považují v případě šíření nepravdivých informací za nejvíce nebezpečnou provládní propagandu bagatelizující energetickou a ekonomickou krizi. Respondenti byli dotazováni i na to, kdo podle jejich názoru šíří nepravdivé informace. V tomto ohledu si nejhůře vedli politici (67,7 %), následovaní veřejnoprávními médii (59,6 %) a mainstreamovými médii (56,2 %).

Skoro dvě třetiny respondentů vyjádřily své přesvědčení, že s tzv. dezinformacemi jakožto „s přirozeným jevem doprovázejícím demokracii“ není třeba bojovat novou legislativou, ale spíše diskusí a vzděláváním. „Výsledky průzkumu naznačují rozpor mezi názorem veřejnosti a kroky, které vláda a některé politické neziskovky v otázce omezování svobody projevu podnikají,“ komentovala organizace takovýto výsledek.

Téměř 86 % respondentů by posouzení toho, co je, nebo není nepravdivá informace, nechalo na soudech. Více než tři čtvrtiny dotázaných pak byly přesvědčeny, že o tom, co je a co není nepravdivá informace, nemá rozhodovat stát. Více než polovina pak byla také přesvědčena, že často nelze určit, co pravda je a co není.

Někdejší vládní zmocněnec pro oblast médií Michal Klíma tehdy naznačil, že agentura SANEP není „seriózní“, a zpochybňoval výsledky průzkumu, když sdílel článek redaktora Deníku Jaroslava Krupky, který tvrdil, že mají být „velmi sporné“, stejně jako prý i metodika průzkumu. 

„Spolek, který si říká Společnost pro obranu svobody projevu, si objednal údajně reprezentativní výzkum na téma svobody slova. Metodika i výsledky výzkumu jsou však velmi sporné. A jeho reprezentativnost nelze ověřit, píše se v článku,“ odkázal tehdy Klíma.

Nyní podle něj kromě „tendenčního ‚výzkumu‘ SOSP“ měl být zpracován výzkum, který již prý dodržuje „profesionální pravidla“ a měl být podle Klímy zpracován „na velmi reprezentativním vzorku“.

A co z daného průzkumu vyplývá? Až 70 procent lidí podle něj považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií, která šíří nepravdivé či manipulativní informace.

Téměř tři pětiny zároveň však nevěděly, že do února existovala pozice vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Podle 42 procent lidí byla tato funkce potřebná, naopak podle 36 procent byla zbytečná, protože šíření dezinformací je součástí mediální komunikace a nic se s tím nedá dělat. Vyplynulo to z výzkumu CEDMO Trends při Univerzitě Karlově, sdělila ČTK, která má mít jeho výsledky k dispozici.

Následně se však začaly k tomuto průzkumu množit na Twitteru dojmy a ředitel think-tanku Institut H21 Adam Růžička sdílel, že mu „neštimuje“, že byl dělán na třech tisících respondentů, kterým však nemuselo být ani 18 let. „Proč se sbírala data od lidí nad 16 let? Není standard 18?“ tázal se.

„Téměř tři pětiny nevěděly, že do února existovala pozice vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. ALE (!) podle 42 procent lidí byla tato funkce potřebná, naopak podle 36 procent byla zbytečná,“ upozornil dále.

Podivoval se také nad tím, že se najednou do výzkumu dostaly i otázky na téma, které ostatní agentury pro SOSP odmítly zpracovat, a zároveň se mělo argumentovat tím, že má tato organizace „určitý zájem“. „Nu, CEDMO dělá mediální výchovu, fact-checking, bojuje s hrozbou dezinformací. To též není velká neutralita vzhledem k tématu. V tomto případě to opět nevadí,“ poznačil na to Růžička.

Institut H21 je nevládní nezisková organizace, kterou založil v roce 2016 český matematik a filantrop Karel Janeček, a v jejíž týmu výzkumníků nechybí politologové, datoví analytici či odborníci v oblastech práva, psychologie a kognitivní vědy. Těžištěm zkoumání je především problematika volebních systémů a D21 - Janečkovy hlasovací metody. V publikační činnosti se Institut H21 dále zaměřuje na témata svobody projevu nebo rozdělené společnosti. 

K průzkumu společnosti SANEP se včera ještě vyjádřil na svém facebooku i úspěšný herní vývojář a spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra.